„Jsem z toho rozpačitý, protože ve chvíli, kdy bylo jasné, že po kauze nebude možné zámek využívat v plánovaném rozsahu, přijde mi neekonomické, zřídit zde prostory tak jak jsou," poznamenal například Vladimír Fraj z Buštěhradu.

„Když se podíváte na stavbu zvenku, je jasné, že v této stávající podobě ji nebude možné zateplit. Je to historická budova, kde je použit jako stavební materiál převážně kámen, tak se nedomnívám, že vytápění prostor bude právě levné," dodal Vladimír Fraj. Stejně jako někteří jiní dotázaní, se domnívá, že udržování prostory v plném chodu bude velmi prodělečné.

„Přijde mi to jako nedořešené. Stejně tak mi nepřipadá příliš rozumné napojit nový úřad na chátrající padající zbývající část zámku i toto vnímám přinejmenším jako nerozvážné a nedomyšlené. Pokud by vše bylo ale podle původního plánu, bylo by to super," uzavřel muž. To si přeje většina Buštěhradských.

Opravy prostor, kam se úředníci přesunuli z provizoria v mateřské škole, si vyžádaly investici padesáti milionů korun, které zaplatilo město. To je zároveň třetinovým vlastníkem zámku.

Přestože je budova dominantou města a zároveň historickou památkou, peníze na její celkovou rekonstrukci se patrně hned tak získat nepodaří. Místní byli rádi i za to, že se podařilo komplex před časem zachránit před zřícením.

Díky tomu, že většinovým vlastníkem sídla je Středočeský kraj, povedlo se v loňském roce dokončit alespoň revitalizaci zámeckého parku, který je konečně zpřístupněný veřejnosti.

Kvůli výše zmíněné korupční kauze bývalého hejtmana a podezření ze zmanipulování zakázek se všechny další práce na zámku v režii Kraje posléze zastavili. Rekonstrukce měla podle původních odhadů přijít na dvě stě milionů korun.

Starostka Buštěhradu Jitka Leflerová, stejně jako její kolegové, je nyní alespoň ráda, že úřad má konečně odpovídající prostory, kde dokáží odbavit požadavky svých tří tisíc obyvatel. Přestože opravené západní křídlo je nyní zevnitř luxusním prostorem, místní, kteří na jednu stranu o zámek velmi stojí, z toho příliš velkou radost nemají.

Aby se finance na dokončení oprav sídla našly. Stejné přání vyslovil před místními při slavnostním otevření i kladenský primátor Dan Jiránek.

„Chtěl bych pogratulovat městu Buštěhrad, že se mu podařilo dotáhnout svoji část do konce a doufám, že staronová budova původní školky a později městského úřadu zase brzy začne sloužit svému účelu, protože, zaplaťpámbů, dětí nám ve všech našich obcích přibývá.Chci popřát Středočeskému kraji, aby našel nějakého rozumného investora, nebo peníze.

Když mohl Kraj najít sto šedesát milionů na muzeum letectví v Mladé Boleslavi, tak věřím, že je může najít i na buštěhradský zámek, a že se zde za rok za dva sejdeme na otevírání jeho křídla," řekl primátor Jiránek.

Kraj v současné době komunikuje s městem Buštěhradem ohledně další spolupráce, například získávání evropských dotací. Město nestojí o to, aby se stalo znovu vlastníkem celého zámku, vyplynulo ze slov radního Zdeňka Štefka. Kraj ani město nyní peníze na opravu celého zámku nemají.

Rekonstrukci zchátralé části, která městu nepatří, prosazoval bývalý středočeský hejtman Rath. Je podezírán z toho, že manipuloval se zakázkami, včetně té na opravu Buštěhradu.

Podle projektu se mělo ze zámku stát multifunkční centrum pro pořádání plesů, koncertů a výstav s tanečním a konferenčním sálem se salonky. Rath tvrdil, že Kladensko získá prostory odpovídající pražskému Žofínu.

Současné vedení kraje rozhodlo, že se zbylá část zámku zatím opravovat nebude. Město Buštěhrad také provozuje zámeckou zahradu, kterou kraj s pomocí dotací už vloni zprovoznil.

O zámek se zajímala francouzská firma, provozující hotelové komplexy. Její zástupci se tam byli podívat. Případní investoři navštívili i další objekty v kraji, v Kutné Hoře a Křinci.

„Kdy padne konečné vyjádření, záleží na dalším vyjednávání, ale i na tom, jaké budou vypsány výzvy na evropské dotace," řekl krajský radní Zdeněk Štefek.