Většinovým vlastníkem pozemků, iniciátorem a investorem příštích změn je podnikatel ukrajinského původu Vasyl Belo ze společnosti Belo Capital, který na Kladensku působí už patnáct let.

„Dnes ještě nevíme, co přesně na území brownfieldu bude. Investor zatím připravuje Strategii rozvoje bývalého dolu Max a okolních pozemků, která určí budoucí směr rozvoje této lokality. Cílem je najít takovou vizi rozvoje, která bude obecně přijata a přinese zlepšení kvality života pro občany i návštěvníky Libušína,“ uvedl Jan Exner z pražské společnosti Onplan, která je pověřena přípravou návrhu.

Strategie rozvoje bývalého dolu Max a okolních pozemků vzniká ve spolupráci s městem Libušín, jeho obyvateli a řadou odborníků, do řešení se zapojili architekti, městští plánovači, dopravní inženýři, krajinní architekti i ekonomové.

K záměru se lze vyjádřit až do konce ledna prostřednictvím emailu info@vizelibusin.cz. Místní lidé, pamětníci i potomci někdejších zaměstnanců šachty, vyslovili své první podněty a připomínky už při setkání na Maxovce, které zahrnovalo i komentovanou prohlídku areálu.

Spojení obydlené a průmyslové části

„Překvapilo mě, že se chce někdo do přestavby areálu pustit, bude to nákladné. Ale hlavně aby tím neutrpěl okolní les a lidé, kteří tam teď žijí v klidném prostředí. Já osobně bych tam ani žádné další stavby nechtěla, byl by tam krásný park, zkrátka příroda. Ale chápu, že lidé nemají kde bydlet a vlastník chce svůj majetek zhodnotit," poznamenala osmašedesátiletá Jitka Stoklasová, která na šachtě pracovala v kuchyni učiliště, z něhož je nyní ubytovna pro zaměstnance slánské firmy Linet.

Diskutované území na Maxovce se rozkládá v kopci nad Libušínem v prostoru lesa po levé straně silnice ve směru do kladenského Rozdělova. Rodinná zástavba, kde jsou i provorepublikové vily, je skryta za zelení, od silnice není vidět.

„Když přijedete na Maxovku lesem, vlevo je obydlená rodinná zástavba a vpravo původní průmyslová část. Pokud by se do toho investor pustil, naší prioritou je, aby tam dál už nebyla slepá ulice a území se propojilo až na spojku vedoucí na Švermov. Jestli tam vznikne rezidentní vilová čtvrť se stovkami nových obyvatel, bylo by fajn, aby tam zajistili i občanskou vybavenost jako školu, školku, zdravotní středisko, obchody a další,“ uvedl libušínský starosta Vladimír Eichler.

Při rozvoji území bude muset být řešen rovněž případný vznik nové čistírny odpadních vod. Stávající libušínská už je totiž na hraně kapacity a město plánuje její rozšíření.

Poslední slovo ale zdaleka ještě nepadlo. „Strategie rozvoje není právně závazným dokumentem. Může být pružně upravena podle specifických potřeb a podmínek daného místa nebo aktuálních výzev, kterým místo čelí," zdůraznil Jan Exner ze společnosti Onplan.

Na řešení čeká také skládka Maxovky

Kromě původních průmyslových staveb bude muset být na Maxovce řešena také budoucnost skládky, někdejšího odvalu ze šachty. Ta patří Janu Komínkovi, aktuálně se jedná o jejím možném odkoupení investorem.

Na skládku byl po léta vyvážen i popílek z kladenské teplárny. Přestože jde podle mluvčí Teplárny Kladno Evy Maříkové o ekologicky nezávadný materiál, dlouhodobě si na popílek odnášený větrem stěžovali místní lidé i kladenští otužilci, kteří chodí plavat do libušínského jezírka.

Město už před časem vydalo nesouhlasné stanovisko se zvýšením kapacity ukládaného materiálu. „Od té doby co tu byla kolem popílku před dvěma lety celkem aféra, navážení materiálu ustalo. Aktuálně je skládka utemovaná a postupně zarůstá zelení,“ potvrdil starosta Libušína Eichler.