O deset let dříve než zahynul Gagarin působil jako vojenský instruktor létání. „Jednou jsme se žákem letěli na stoji MiG-15UTI při cvičném letu. Bylo nádherné počasí, viditelnost asi dvacet kilometrů. Letěli jsme horizontálně. Najednou se stalo, jako když někdo kopl do řídící páky. Ta zůstala nadoraz v přední poloze. Nastalo záporné přetížení, ve kterém jsme 
se řítili k zemi," vzpomíná dnes už penzionovaný pilot.
Páka nereagovala. Rostislav Sáček se snažil vyrovnat letoun přepínačem vyvážení, tedy ploškou umístěnou na výškovém kormidle, která je ovládána elektromotorem. To se mu naštěstí podařilo.

TEORIÍ o Gagarinově smrti je několik. Podle Rostislava Sáčka mohly být příčinou problémy se řízením.

TEORIÍ o Gagarinově smrti je několik. Podle Rostislava Sáčka mohly být příčinou problémy se řízením. Foto: Deník/RobertBožovský

„Let jsme přerušili a událost oznámili nadřízeným. Letoun byl odstaven, ale nebyla objevena žádná závada," říká Rostislav Sáček.
Na letounu MiG-15UTI se stalo několik katastrof, které dodnes nebyly vysvětleny. „Nedávno jsem hovořil s bývalým pilotem Stanislavem Babicou, jemuž se stal podobný případ v roce 1963. Po prudkém přechodu do klesání se okamžitě jeden z pilotů katapultoval. Babica se snažil stroj zachránit, ale došel k závěru, že nelze přistát, proto byl naveden nad Doupov, kde se také katapultoval," popisuje Rostislav Sáček.

Na rozdíl od Gagarina měl Sáček štěstí v tom, že jeho cvičný let byl za velmi dobré viditelnosti, zatímco Gagarin a jeho instruktor Serjogin letěli v mracích. Pravděpodobně ve strmém klesání překročili rychlost zvuku. Svědkové uvádějí dvě silné rány. První by odpovídala rázové vlně při překročení rychlosti zvuku, druhá nárazu stroje na zem.

„Letoun MiG15-UTI není konstruován pro nadzvukovou rychlost, proto došlo k destrukci krytu kabiny, odtržení krytu fotokulometu a tak dále," popisuje Rostislav Sáček.

Letadlo bylo po nárazu na zem zcela zničeno. Piloti se ani nepokusili o katapultáž. Žádná z dosud zveřejněných teorií příčin smrti Gagarina a Serjogina, a to včetně těch, které poukazují i na možné technické problémy letounu, nekoresponduje s možnou závadou na řídícím systému, o které je Rostislav Sáček přesvědčen. „Kdyby se mi naše problémy při cvičném letu staly rovněž v oblacích, byly by následky také tragické," konstatuje.

Teorie publikované ruskými vyšetřovateli o možném zhasnutí motoru při průletu mrakem nebo nedovřeném vyrovnávacím ventilu v kokpitu se mu na základě svých zkušeností zdají nepravděpodobné. „Mám mnoho důvodů, že jsem své myšlenky nezveřejnil dříve. V minulém režimu to prakticky nešlo. Po Sametové revoluci jsem zveřejnění své teorie dlouho odkládal," říká Rostislav Sáček.

„Přemýšlím ale nad příčinou pádu Gagarinova letadla delší dobu. V poslední době se znovu začalo mluvit o smrti prvního kosmonauta, navíc se u nás objevil stále létající MiG-15 – UTI zakoupený od sběratele ze Spojených států amerických, rovněž vyrobený v Aeru Vodochody. Současní čeští majitelé ho předvádějí při leteckých dnech. Jeho prohlídka by možná mohla napomoci k definitivnímu objasnění homu leteckému neštěstí," dodává.

„Čestný předseda svazu letců, plukovník ve výslužbě Josef Pavlík, který už dříve sepsal velkou práci o Gagarinovi, nedávno připustil i moji teorii. Budu velmi rád, když bude na základě mých úvah vyvolána diskuse k celému případu. Jsem o svém názoru pevně přesvědčen," uvedl závěrem Rostislav Sáček.

Rostislav Sáček

Narozen 18. března 1934.
Bývalý pilot stíhaček a také civilních dopravních letadel.
Létal na C-105, C-2, IL-10, MiG-15, MiG-19, MiG–21 F a PF, C-11, L-29, IL-18 a IL-62. Rostislav Sáček je ženatý. Má jednoho syna, který se věnuje hlasové syntéze (elektronické předčítání textů z počítačů a mobilů). Fotografuje, filmuje, natočil několik audio CD orchestrů a country skupin. Zajímá se o vojenskou historii a zbraně. V padesátých letech získal první třídu v rychlopalbě z pistole na olympijské siluety.