„Na tomto stanovisku se nic nezměnilo. Ambice vystoupat znovu až na vrchol opravdu nemáme. Víme o kapelách, které by si to zasloužily mnohem víc než my. Možná jsme některé předčili vlastní tvorbou, ale kvalitou tu jsou zcela určitě lepší hudebníci. Jako příklad mohu uvést All right band,“ nastínil kapelník Gladly S.W. směr, kterým by se měly hlasy fanoušků letos ubírat.

Vzhledem k místní široké základně příznivců moderní trampské písničky je ale možné, že jeho přání zůstane nevyslyšeno. „Kladno je líhní tohoto žánru, jehož podhoubí zajistili kdysi bratři Ryvolové, po nich Hop Trop a je pro nás obrovská čest, že jsme mohli tuto štafetu převzat.

Rádi bychom ji ale už předali dalším. Nových kapel, ať již se jedná o folk, country nebo zcela jiné žánry, je tu skutečně mnoho. My měli to štěstí, že jsme před lety byli ve správný čas na správném místě a po náhodném setkání s Janem Vyčítalem na Berounce se nám ohromně zvedlo sebevědomí,“ vzpomněl Milan Procházka.

Z konkurentů svého žánru upozornil na kapelu Heuréka, jež jako mnohé další vznikly v místním Swamp clubu Bažina připomínajícím traperskou boudu jako na Aljašce, kde se muzikanti schází téměř denně.

Šance dává i Dřevákům, jejichž skladba Jeden večer se v uplynulých dnech probojovala mezi 10 nejlepších soutěže Talent Country radia. Již nyní je ale jisté, že letos čeká regionální kapely napínavý boj.

Hity Gladly S.W. jako je Poslední výstup, Vítr nad Berounkou, Srpen 68, Patrona z války nebo nostalgický Kamenitý kemp totiž oslovují i mladou generaci, která měla na posledním koncertu ve skvěle nazvučeném Dřeváku také své zastoupení.

„Písničky se nám moc líbily. Je to něco úplně jiného než známe z diskoték, příjemný poslech něčeho, co jsme neznaly,“ zhodnotily účastnice koncertu Julie Heroldová a Monika Krausová.

Málo se ví, že k první výše uvedené skladbě Poslední výstup, věnované na památku tragicky zesnulému příteli Milana Procházky, se váže kuriózní historka spojená s autorem textu Josefem Marečkem.

Když byl v Adršpachu v prostředí tamních skal natáčen videoklip a ve dvacetistupňových mrazech členové kapely scházeli po kamenných schodech, na úplně posledním z nich kytaristovi podklouzly nohy a následoval nevyhnutelný pád na záda.

„Naneštěstí jsem si na nich nesl nástroj a celou svojí vahou jsem kytaru rozdrtil. Ten večer jsme měli hrát v jednom hotelu a já musel narychlo volat do Kladna, aby mi přivezli nástroj náhradní. Nakonec se to všechno stihlo a my mohli normálně vystoupit,“ prozradil textař a hráč sólové kytary.

Kromě psaní textů k písním se ve svém volném čase zaměřuje i na jiný druh tvorby. „Jednou mě napadlo dát dohromady takové vtipné vyprávění, kde bych na každé stránce veršovaně popsal každý rok ze svého života.

A to počínaje ranným dětstvím až do současných let. Pár roků mi ještě chybí. Některé mi byly inspirací i pro naše písničky Pepíček a Srpen 68,“ poznamenal Josef Mareček, jehož profesním oborem je automatizační technika.

Ačkoliv nemá kapela ambice na úspěch v hudebních soutěžích, i tak má před sebou letos mnoho cílů. Jedním z nich je úspěšné zvládnutí dalšího ročníku hudebního festivalu Valdecký háj, jenž bude opět v létě pořádat obec Braškov ve spolupráci s Gladly S.W.

„Již nyní mohu prozradit, že se zájemci mohou těšit na Paběrky Marko Čermáka a Rosťu Fišera s jeho Michal Tučný revival bandem,“ uzavřel frontman Milan Procházka.

AUTOR: PETR SKLENIČKA