Za černou skládku totiž lze považovat jakýkoliv odpad, který někdo odloží mimo místa k tomu určená. Takováto místa, kam má být odpad odkládán, stanovuje vyhláška.

„Původci černé skládky hrozí vysoká pokuta, ten si je ale svého jednání i možných následků dobře vědom a proto většina černých skládek vzniká pod rouškou tmy bez možnosti odhalit a chytit viníka,“ uvedla mluvčí kladenského magistrátu Lenka Růžková. Za odstranění černých skládek pak zodpovídá majitel pozemku.

„Pokud zjistíme černou skládku a je na pozemku města Kladna, neodkladně ji odstraníme,“ dodala Lenka Růžková. Například loni za likvidaci černých skládek utratilo město 255 tisíc korun. Pokud je skládka na cizím pozemku, vyzve pak magistrát majitele, aby v dané lhůtě zajistil odstranění odpadu. Černé skládky se většinou nacházejí na okrajích lesa, ale i na neudržovaných pozemcích, jako jsou například zahrady neobydlených domů, u železničních tratí nebo také v areálu bývalé Poldi. Nedávno taková skládka v bývalé průmyslové zóně vyděsila všechny obyvatele Kladna i okolí. V polovině dubna tam hořela hromada pneumatik, mohutný dým byl vidět až desítky kilometrů daleko. Při požáru tehdy shořelo asi pět set pneumatik.

Skládky vznikají i přesto, že magistrát na jaře a na podzim rozmísťuje v kladenských ulicích každý měsíc asi čtyřicet velkoobjemových van a po zbytek roku vany přistavuje podle přání majitelů rodinných domů nebo zástupců bytových domů. A přesto každý den vznikají nové černé skládky kolem kontejnerových stání na komunální i tříděný odpad. Přitom každý Kladeňák nebo majitel nemovitosti, ve které není nikdo trvale hlášen, může mimo přistavovaných velkoobjemových van po celý rok odložit až tři sta kilogramů odpadu do sběrného dvora, a to zcela bezplatně.

„Zprvu dobrý úmysl pravidelného úklidu kolem kontejnerových stání se zvrhl do odklízení černých skládek, které stojí město ročně bezmála 6 milionů korun,“ uvedla pro Kladenský deník Lenka Růžková. Dvakrát týdně tak od kontejnerů město odstraňuje starý nábytek, sanitární zařízení, podlahové krytiny, ale i stavební materiál nebo oblečení. „Lidé především v bytových domech jsou k jednání svých sousedů většinou lhostejní. Jako by teritorium, které udržují v čistotě, končilo jejich vchodovými dveřmi. Okolí domu je již tolik nezajímá, přestože kolikrát vidí, kdo odpad ke kontejnerům odkládá. Při tom stačí ohlásit takové jednání strážníkům Městské policie. Pokud nám ve zjišťování viníka nepomůže MP nebo občané, tak nám nezbývá nic jiného, než dohlížet na úklid a doufat, že doroste generace, která svůj odpad odloží tam, kam patří,“ dodává Lenka Růžková.

Problémy s černou skládkou, která vznikla na periferii města a podle odborného odhadu se zde nachází pět tisíc tun odpadu, z toho zhruba tisíc tun nebezpečného, již léta řeší v nedalekém Buštěhradu. Podle posledních zpráv ovšem vše nasvědčuje tomu, že by mohlo svítat na lepší časy. „Po dvou a půl letech úsilí, kdy jsme podali celkem tři neúspěšné žádosti, se konečně podařilo sehnat potřebné finance na likvidaci odpadu,“ sdělila na začátku června starostka Buštěhradu Daniela Javorčeková.