V uplynulých dnech byly proto při výroční schůzi vyzdviženy zásluhy nejen představitelů města Kladna a Slaného, ale také dalších jednotlivců, kteří s ČsOL dlouhodobě aktivně spolupracují.

„Pozvání na schůzi přijali brigádní generálka Lenka Šmerdová, tajemník kladenského magistrátu Zdeněk Slepička, starosta města Slaného Martin Hrabánek, starosta Sokolské župy Budečské Miroslav David, slánské baráčnice ze XVII. župy Františka Holého v čele s rychtářkou Zdeňkou Srbovou, kronikář města Kladna Jaroslav Vykouk, šéfredaktorka Kladenského deníku Kateřina Husárová, zástupci Klubu hornických tradic Jiří Skála a Jitka Krňanská a 53 členů kladenské jednoty. Jedním z bodů programu bylo předání ocenění za významnou podporu a šíření legionářských tradic,“ uvedla předsedkyně ČsOL Kladno Eva Armeanová.

Slavnost světla ve Slaném.
Slaný ruší tradiční Slavnost světla. S organizací vánočních trhů zatím vyčkává

Pamětní medaili ČsOL převzali Zdeněk Slepička, Kateřina Husárová, Jiří Skála a Dana Draškovičová. Čestné uznání ČsOL převzala Miroslava Brandejsová a pamětní minci ČsOL Dana Draškovičová. Dále předsedkyně ČsOL Kladno předala Pamětní mince ČsOL Kladno, které byly zhotoveny k připomenutí 100. výročí vzniku ČsOL Kladno. Dostali je pozvaní hosté a 10 členů kladenské jednoty.

„Všichni ocenění poděkovali a vyjádřili přesvědčení, že i nadále budou podporovat a šířit legionářské tradice. Rovněž přispěli do kasičky na Vojenský fond solidarity, jehož předsedkyní je brigádní generálka Lenka Šmerdová. Po skončení členské schůze program pokračoval společenským odpolednem ke Dni válečných veteránů,“ dodala Armeanová.

Historie ČsoL Kladno
Československá obec legionářská (ČsOL) byla na Kladně založena 12. června 1921 československými legionáři, kteří se do republiky vrátili z bojišť 1. světové války v Rusku, Francii a Itálii. Počátky ČsOL v Kladně byly spjaty s osobností MUDr. Zdeňka Foustky, který působil jako zdravotní náčelník dálného východu za 1. světové války.

Kromě řady jiných funkcí ve vlasteneckých organizacích byl členem lékařského konzilia prezidenta Masaryka. V letech 1923 - 1926 působil jako první náměstek kladenského starosty Ignáce Hajna. V roce 1939 byl vězněn na Špilberku společně s kladenským starostou Františkem Pavlem, později v koncentračních táborech Dachau a Mauthausenu. Po ukončení 2. světové války se opět zapojil do práce na kladenské radnici. Zemřel 17. 8. 1948 v Kladně.

Po 2. světové válce kladenská župa ČsOL sdružovala 20 jednot, do svých řad přijala i účastníky z druhého odboje. V roce 1947 měla 1 400 členů. Únor 1948 znamenal likvidaci ČsOL. Po roce 1989 došlo k obnovení ČsOL Kladno, prvním předsedou se stal válečný veterán, plk. Josef Petiška ze Slaného (5. dubna 1921 - 10. června 2013).

ČsOL uskutečnila projekt LEGIE 100, jehož cílem je u příležitosti 100. výročí boje za samostatný československý stát si připomenout rozhodující zásluhy československých legionářů na jeho vzniku a navrátit do povědomí české veřejnosti a Armády ČR legionářské tradice. Nejvýraznější součástí projektu se stal Legiovlak. Jedná se o repliku legionářského vojenského vlaku, s nímž se naše jednotky přesouvaly přes Transsibiřskou magistrálu. Veřejnost si mohla Legiovlak prohlédnout na kladenském i slánském nádraží.

Stanislav Pítr