Za všechno může totiž loňská i letošní nadúroda zeleného zlata, která pochopitelně zájmu ani ceně na trhu neprospívá. Svoji roli hrají i nové technologie při výrobě piva, kdy se chmelových šišek používá čím dál méně. Někteří pěstileté chmele na Slánsku tak po dlouhých letech přistoupí poprvé k tomu, že část úrody nechají shnít takzvaně nastojato, když rostliny zůstanou viset v chmelnicích na sloupech.

Nesklidí vše

„Vloni jsem sklidil i to, co jsem neměl nasmlouvané. Pracovalo se o tři a půl dne více a jen náklady na mzdy dělníků byly čtvrt milionu korun. Jestliže zájem není, sklízet všechno zkrátka letos nebudu, protože by se mi to jen prodražilo. Necháme to zkrátka na chmelnici. V zimě rostliny potom pravděpodobně strháme a spálíme. Je to ale experiment,“ řekl pěstitel chmele Karel Bradschetl z Bílichova, jenž v oboru podniká od roku 1992.

Kromě něj se pěstováním chmele na Slánsku zabývá ještě i družstvo Agros Vraný. Karel Bradschetl při loňské nadúrodě odevzdal přebytečný chmel do skladů. Ten je nyní už ale podle nejnovějších informací spálený.

Přebytky pálí

„. Také letos mám smlouvu s odběrateli na určité množství chmele. Stejně jako jiné roky ho část poputuje například do Japonska. Závratná kvanta to ale nebudou,“ uvedl pěstitel, jenž má velkou část chmelnic na Zlonicku. Na sklizni se budou i letos, kromě dalších, podílet tradičně slánští gymnazisté. Letos bude dobrovolníků kolem čtyřiceti a začít by se mělo už zítra.

Zájem opadá

Jestliže se Češi stále drží na světové špici v počtu vypitých piv a z republiky odcházelo tradičně nejvíce chmele, laici jen stěží chápou, proč zájem o tuto komoditu klesá. Podle odborníků je to jednak vinou managementu, který nedokáže zajistit odbyt, jaký Česko mívalo. Dále, že český chmel je často substituován novými náhražkami a podíl na nezájmu mají prý i novodobé technologie, kdy při chmelení piva vystačí výrobce s minimem šišek.

“Dříve byla zásada dávat na hektolitr piva sedm gramů chmele, dneska už sládci vystačí s pěti gramy,“ přiblížil důvody pěstitel.

Ploch ubývá

Ani cena zřejmě už není přílišnou motivací. Podle svých slov prodal v loňském roce bílichovský pěstitel v průměru tunu chmele za 140 tisíc korun. V době, kdy začínal (1992 – 94), byla přitom výkupní cena za tunu 190 tisíc korun.

„V rámci České republiky se letos pěstuje chmel na ploše menší až o 700 hektarů. Běžně přitom bývalo osázeno přes pět tisíc hektarů.
„Před devatenácti lety jsem začínal na 126 hektarech. Ještě vloni jsem pěstoval chmel na 45 hektarech a letos už na pouhých 33. Na druhou stranu je možné, že letošní sklizní ještě zahýbe plíseň chmelová (Pseudoperonospora humuli), která se rozšiřuje při častých deštích,“ uzavřel Bradschetl.