Pod tímto pojmem si řada lidí představí Roma, který se pohybuje v terénu a je pro tuto komunitu jakousi spojkou s okolním světem.


Vacková: Nikoho takového jsme nehledali, paní Švecová má s romskou komunitou bohaté zkušenosti a má dostatečné vzdělání. Je mimo jiné kurátorkou pro děti a mládež.
Švecová: Máme tady poměrně hodně nestátních organizací, které jsou v terénu a pracují v sociálně vyloučených lokalitách, což je dostatečné.
Vacková: Nicméně máme v plánu obrátit se na kraj či ministerstvo, zda bychom mohli získat prostředky na terénního pracovníka, který by spolupráci s neziskovkami prohloubil.


Mají Romové v Kladně nějakou vlastní organizaci?


V.: Je tady řada organizací, které se práci s Romy věnují nadstandardně. Doučují děti, do ubytovny masokombinát chodí dobrovolníci, pracovníci Střediska pomoci ohroženým dětem, či Člověka v tísni. Je ale třeba říci, že Romové sami nikdy nepřišli. Zájem je bohužel jednostranný. Naším úkolem je pak zaměřit se na podporu těch, kteří mají zájem něco dělat.


Pořád tady ale zůstává velká skupina, která nic dělat nechce.


Š.: S každým, kdo nechce nic dělat, nic nezmůžete.

 

Celý rozhovor najdete ve čtvrtečním Kladenském deníku