Premiér Andrej Babiš už při sestavování své druhé vlády začal mluvit veřejně o tom, že souhlasí s tím, aby byly zdaněny náhrady za majetek, které církve nedostaly v restitucích. Ostatně to byla i jedna z podmínek KSČM, aby vyslovili důvěru menšinové vlády ANO a ČSSD. Někteří politici i církve se ale proti tomuto návrhu ostře ohradili a upozorňovali na to, že spor o náhrady může skončit u Ústavního soudu.

Jaký názor mají na zpětné zdanění restitucí osobnosti Kladenska včetně duchovních? „Především si myslím, že pokud už došlo k uzavření nějaké dohody s nejvyššími představiteli státu a církve, tak by se dohoda měla dodržovat a neměla by být předmětem politického handrkování. Rozhodně by nemělo docházet k nějakým jejím změnám. Protože jsem se osobně jednání neúčastnil, tak nedokáži posoudit, jestli dohoda byla uzavřena korektně například vůči ostatním restituentům. Myslím si ovšem, že to byla záležitost zvláštního zákona,“ uvedl například Jan Poříz, administrátor in spiritualibus Římskokatolické farnosti Slaný a také představený kláštera řeholního společenství bosých karmelitánů.

K tématu se vyjádřil také kladenský farář Jan Neliba, který byl součástí farnosti u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kladně sedmadvacet let. „Za sebe mohu říci, že kladenská farnost nezískala díky restitucím vůbec nic. Obecně je ale známo, že když se něco ukradne, spravedlivé je, aby se to také vrátilo. Když mi někdo ukradne kolo, tak já přece zloději za jeho vrácení nebudu ještě platit,“ řekl Kladenskému deníku Neliba, který aktuálně vykonává už pouze funkci výpomocného duchovního.

Podle Zdeňka Turka, kurátora Farního sboru Českobratrské církve evangelické Kladno, by rozhodně k žádnému zdanění dojít nemělo. „Vše by mělo zůstat tak, jak to je. O restitucích si obecně myslím své. K restitucím vůbec dojít nemělo a dle mého se církve k celé situaci měly postavit zcela jinak. Myslím si, že spoustu lidí tohle odradilo od sympatizování s církví. Když k tomu už došlo, tak by nebylo zpětné zdanění od státu férové,“ myslí si Turek, podle kterého církev dnes s penězi pořádně neumí hospodařit. „Zároveň došlo k odloučení církve od státu, a tak stát přestane platit duchovní. Některé sbory tak na tom budou finančně dost bídně, nebo na faráře na plný úvazek vůbec mít nebudou. Možná to ovšem ponese i nějaká pozitiva. Církve se budou muset se situací vyrovnat a možná jít naproti aktualizaci pro dnešní dobu a říci si, co v duchovním směru je důležité a co ne,“ dodal Zdeněk Turek.

To, že by se církevní restituce zpětně danit neměly, si myslí i starostka Zákolan Lucie Wittlichová, podle jejíchž slov by se mělo měřit stejným metrem. „Jestliže se restituce nedaní ani ostatním, proč by se měly danit církvím, tohle mi přijde dosti nesystémové. Problém je s restitucí jako takovou, avšak když už je vše dáno, tak mi nepřijde vhodné se k tomu vracet,“ vysvětluje starostka, která je obecně pro restituce. „U církve je problém, že nedostatečně prezentuje své aktivity. Ve společnosti je na ní nahlíženo negativně, protože se téměř pořád baví jen o navracení majetku, ničem jiném. Když se neustále bavíme o tom, že vracíme velké majetky církvím, tak by mělo být jasně patrné, co ta církev přináší společnosti. Jestliže církev bude stavět domy pro seniory, pro nemocné a bude obecně vykonávat blahodárnou činnost tak, jak se od ní očekává, pak by s navracením majetků nikdo neměl problém,“ míní Wittlichová.

Populistický přijde tento tah Zdeňku Kofentovi, starostovi Družce. „Pokud se měly skutečně danit, mělo to být řečeno dopředu. Přijde mi zvláštní, když jedna vláda něco rozhodně, druhá to změní a třetí zase udělá jinak. Stát by si měl dle mého stát za svým a nic neměnit. Že se majetek uvolnil, je asi dobře, protože bylo mnoho zablokovaného majetku, se kterým nikdo nesměl nakládat,“ sdělil Kofent.

To podle slánského galeristy Jiřího Hrušky by se mělo v první řadě zkoumat to, za jakých okolností zmíněná dohoda vznikla a to, jaká vláda a za jakých okolností to měla na svědomí. „Jednalo se totiž o jakousi smlouvu, kterou narychlo a proti vůli lidí, v republice udělala Nečasova vláda. Tihle lidé bez skrupulí udělali něco, co národ nevnímá pozitivně. Už císař František II. se snažil zmírnit moc církve, která nebyla příznivá. Když se podíváme do historie, tak církev pod praporem kříže nadělala v celém světě taková zvěrstva, že nevím, proč restaurovat její moc prostřednictvím financí a majetku. Například to, jak se prezentuje papež František, je absolutně v rozporu s tím, jakou chamtivost u nás církev předvedla. Církev má poskytovat lidem duchovní službu a ne pouze hromadit obrovský majetek,“ zlobí se Jiří Hruška.