„Jsem Kladeňák, o něco starší než vy. Je hodně pravděpodobné, že vás učila naše maminka, pokud jste chodil na 5. ZDŠ Julia Fučíka na Kladně a ve školních letech jste bydlel v Leningradské ulici," ptal se Zdeněk Kučera.

Petr Pavel nejprve uvedl, že první dva roky bydlel na sídlišti v Kročehlavech, a do školy chodil do Starých Kročehlav. „Zda to tehdy byla Leningradská ulice, už si nevzpomínám. Následně jsme se přestěhovali do Sítné, kde jsem navštěvoval Základní školu Amálka, a to až do osmé třídy. Hrál jsem hokej za tehdejší SONP Kladno, chodil jsem tenkrát běhat a cvičit na Sletiště a všude v okolí jsem páchal lumpárny,“ usmál se prezident.

Tehdy se 150 metrů od fakulty stavěl Hotel Kladno. V té době chlapci ve věku Petra Pavla chodili po příčce, kde skládali zkoušku odvahy. Na skládání bobříka odvahy si prezident velmi dobře vzpomíná.

„Sídliště se tehdy nacházelo na okrajové části a hotel byl největší stavbou, což bylo velké lákadlo. Kromě toho, že jsme strávili hodně času v údolí, jsme skládali zkoušku odvahy, kdy jsme lezli po lešení až do pátého patra. Za hotelem byla příčka z prefabrikovaných cihel, na jedné straně byla tři metry vysoká, na druhé osm. My jsme po ní lezli a pak hráli na plácku hokej s tenisákem. Ty byl náš bobřík odvahy,“ uvedl Pavel.