Věž přádelny na bavlněnou přízi nechal baron Honoré de Liser postavit ve Slaném-Kvíčku podle návrhu švýcarské projekční kanceláře Séquin & Knobel v roce 1902. Její ocelovou konstrukci vyrobili tehdy v Kladně na Poldovce. Dnes už je vše pryč, stejně jako ostatní tovární budovy v areálu někdejšího Benaru, které byly zbourány před několika lety.

Historie přádelny ve Slaném

První přádelna bavlny vznikla ve Slaném v roce 1842, kdy ji vybudoval W. Sandter v Ouvalově ulici. Sedmipodlažní přádelna měla sedm tisíc vřeten a byla poháněna parním strojem o výkonu 59 HP. V roce 1874 přešla přádelna do majetku francouzské firmy Basch a de Liser z Havru. Koncem 19. století tam pracovalo asi 350 dělníků a objem výroby byl přes milion liber bavlněné příze ročně. V prosinci roku 1900 přádelna do základů vyhořela.

Další vlastník, baron Honoré de Liser, nechal postavit novou přádelnu v místní části Kvíček, v dnešní ulici K. H. Borovského. Projekt nové přádelny vypracovala švýcarská projekční kancelář Séquin & Knobel v roce 1902. Nosnou ocelovou nýtovanou konstrukci připravila kladenská Poldina huť. Stavbu provedla firma slánského stavitele Václava Havránka. Čtyřpodlažní továrna je doplněna schodišťovým objektem, dominantou objektu zakončenou stylizovaným cimbuřím. Tam byl původně umístěn vodojem pro hasicí systém, který měl zabránit opakování požární katastrofy. V blízkosti hlavní budovy stojí strojovna a tovární komín.

Honoré de Liser zemřel v roce 1914 a jeho syn Carlo prodal v roce 1918 podnik firmě Ferdinand Přibyl a synové. V té době měla továrna 20 tisíc instalovaných vřeten. Rodina Ferdinanda Přibyla provozovala továrnu až do znárodnění v roce 1945. Poté byla přádelna začleněna do Sdružení bavlnářských závodů Praha. Později se stala součástí národního podniku Benar v Benešově nad Ploučnicí. A po roce 1990 byla vrácena potomkům původních majitelů. Ti areál prodali v roce 2002. V roce 2005 provozovala přádelnu turecká společnost. V následujících letech byla výroba zcela utlumena a definitivně ukončena. (čerpáno z Wikipedie)