„Děti byly zvědavé nejen na slavnostní ceremoniál v divadle a na cenu, kterou vyhrály, ale těšily se i na kamaráda, jemuž své srdce věnovaly. Myslím, že myšlenka soutěže byla skvělá,“ říká ředitel ZŠ Zlonice Jan Tůma.

Obdarovat kreativně vytvořeným srdcem někoho blízkého, dárek vytvořit společně, za přispění každého jednotlivce ve třídě, po společné domluvě a spolupráci. To bývá v kolektivu, a nejen tom dětském, nejtěžší.

Knoflíkové srdce

Zloničtí se rozhodli vyrobit obrovské knoflíkové srdce pro bývalého spolužáka Jaromíra, se kterým si život krutě zahrál. Chlapec je nyní v Klokánku v Hostivici, spolu se svými dvěma bratry, poněvadž jim v důsledku nemoci zemřeli postupně oba rodiče.

A protože dětem ve třídě teď velmi chybí jeho kamarádská a veselá povaha, ani trochu nezaváhaly a téměř jednomyslně účast v soutěži přijaly.

Součástí práce byl i příběh, dopis nebo úvaha, která měla srdce provázet. Snad i tenhle upřímný text, který děti vytvořily, přispěl k tomu, že porota (ve složení předseda poroty prof. Jan Schmid, členové Jan Jiráň, Jiří Lábus a Marek Eben, redaktoři z časopisu Age či společnosti Optys) se shodla na tom, že si osmá třída Základní školy ve Zlonicích zaslouženě odnese třetí cenu.

Odměna je milá

„K odměně náleží i příspěvek deset tisíc korun na školní výlet. Každý žák i vedoucí kolektivu, v tomto případě třídní učitelka, pak ještě obdrželi šperk – řetízek s malým srdíčkem a jeho sladkou podobu, srdce čokoládové.

Srdíčka do třetice tvořily originální odznaky Srdce s láskou darované s hologramem pro všechny členy týmu. Každého mladého výherce navíc potěšila i knižní poukázka v hodnotě tří set korun,“ dodal ředitel Tůma.

Organizátoři soutěže připravili pro návštěvníky i malé pohoštění.

Všichni odjížděli 
z Prahy plni dojmů a nadšení. Vyhlášení vítězů bylo slavnostní a dětem zůstane zážitek na celý život. Jako připomínku na tuto akci mají nyní ve škole zarámovaný certifikát s velkým srdcem.

Organizátorům akce učitelé ze Zlonic děkují za myšlenku podpořit lidské hodnoty, jako jsou láska, přátelství, vzájemná úcta. „Rádi bychom poděkovali i za podporu týmové práce, kdy děti musely spolupracovat, a stejně tak za podporu rozvoje tvůrčích dovedností,“ uzavřel ředitel.

AUTOR: ŠTĚPÁNKA BAUEROVÁ