Jako dětské hřiště v ulici Václava Rabase. Již teď ale některé matky vědí, že na toto hřiště se svou ratolestí chodit nebudou. Trnem v oku jsou jim totiž kamínky použité zde pod atrakcemi.
„Maminky si stěžují, že mají děti plné botky těch kamínků. Opravdu mi přijde tato volba povrchu krajně nevhodná. Ti nejmenší si je snadno strčí do pusinky nebo do očí. Velká děcka si tam hrát nepřijdou. Akorát je po sobě budou házet a ublíží si,“ řekla Kladenskému deníku žena bydlící přímo naproti hřišti.
Zaměstnanci firmy provádějící výstavbu se brání. Podle jejich slov splňuje tento povrch všechny přísné normy Evropské unie. „Povrch přesně odpovídá normě ČSN EN 1177. Tato evropská norma určuje metodu pro stanovení tlumivých vlastností povrchové úpravy dětského hřiště při nárazu. Toto je praný kačírek, zemitost čtyři až osm centimetrů. Je to lepší varianta zlaté střední cesty. Dítě přece může spolknout kdekoliv kdeco. To bychom je přece nemohli pouštět nikam,“ vyjádřil svůj názor na věc zaměstnanec firmy Vladislav Tesárek. Ta provádí výstavbu dětských hřišť.
Podle vyjádření města není důvod k žádným obavám. Zvolená varianta je zcela v pořádku.
„Při volbě povrchu musíme brát v úvahu jeho měkkost a hloubku. V úvahu přicházely také varianty jako písek a kůra, ale v tomto případě jsou problémy zase s hygienou. Na písek chodí velice často močit kočky. To byl také jeden z důvodů, proč jsme upřednostnili kačírek. Abychom mohli hřiště postavit z dotací, musíme se řídit cenovou hladinou. Kdybychom ji přesáhli, už nemáme na dotaci nárok,“ vysvětlil mluvčí magistrátu Libor Kasík.
