Na jeho území, které náleží přírodní oblasti Džbán, žijí kromě dalších ohrožené a jedinečné rostliny jakými je třeba kýchavice černá. Přesto se lidé, kteří zde trvale žijí nebo tu mají rekreační objekty, v poslední době začali obávat o budoucnost zdejších vyhlášených smíšených lesů. Masivní těžba dřeva najatých společností, které tu výkonnými harvestory likvidují denně desítky vzrostlých mohutných stromů, veřejnost děsí. „To je hrůza, u silnice jsou očištěné nařezané kmeny navršené do výšky několika metrů, ořezané větve se válejí na obrovských hromadách. To jsem v životě neviděla, aby se tak masivně těžilo a máme tu chatu pětatřicet let. Jestli to nikdo nezastaví, nevím, co tu za chvíli zbyde,“ uvedla chatařka z Bilichova. I když stejně jako ona vnímají i další lidé nastalou situaci děsivě, lesníci argumentují vcelku rozumně.

„Na lidi to působí jako že se těží příliš, ale to jen proto, že těžba se neprovádí průběžně, jako tomu bývalo. Několik let v Bilichově a Boru těžba stagnovala. V listopadu loňského roku ale najely společnosti a vykácely, co bylo třeba. Vše ale naprosto přesně odpovídá hospodářskému plánu. Není možné ho nějakým způsobem obejít. Existují na to přesná čísla, která hovoří jasně,“ uvedl lesní správce Lesní správy Lužná Jiří Šebek.

Kvůli tomu, že moderní technika zpracovává dřevo z velké části na místě, a to neodchází do meziskladů jako tomu bývalo v minulých letech, pořezané kmeny se povalují v obrovských hromadách u cest a zde čekají na zákazníka. „Dnes je jiný systém a zákazník si dřevo odveze jednou za půl roku nebo i za rok. Místním i rekreantům se potom situace jeví, že je odtěženo mnohem více. Ale stále platí, že za deset let se smí odtěžit pouze 420 tisíc kubíků dřeva,“ uvedl bilichovský revírník Jaroslav Kučera.

Lesy České republiky sice po své reformě před lety upustily od pěstování mladých sazenic ve vlastních školkách a nyní je musejí od pěstitelů nakupovat v hodnotě od dvou do deseti korun za kus, přesto je i v katastru Bilichova a sousedním Boru jistota, že předepsaný počet mladých rostlin přijde jako náhrada za vykácené stromy včas do země.

„Na hektar pravidelně vysadíme kolem osmi až deseti tisíc sazenic. Vloni nám sice na pasekách U Ručiček nebo na Boru spousta z nich zaschla kvůli nedostatku vláhy, ale i tak budou co nejdříve nahrazeny,“ doplnil bilichovský revírník.

„Lidi mají starosti a pořád si stěžují. Za bývalého režimu byl každý zticha. Přitom velké škody páchají právě rekreanti, kteří nejenže dřevo kradou, ale podle vlastního uvážení kolikrát vykácejí u své chaty stromy, jak se jim to zlíbí. A to je horší. Moje manželka chodí pomáhat při výsadbě a denně zasadí i šest set sazenic, tak ať se někdo z nich sebere a jde do lesa pomáhat. To už se chce ale málokomu,“ uvedl obyvatel Bilichova Václav Bečvář.

Kateřina Husárová