Kliknutím zvětšíteJaromír Jágr obdržel Medaili Za zásluhy I. stupně; za zásluhy o stát v oblasti sportu. Generálporučík Jaroslav Selner obdržel vyznamenání nejvyšší - Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy, in memoriam.
Jaromír Jágr
Prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy I. stupně Jaromíru Jágrovi, sportovci, propagátorovi hokeje a mnohonásobnému medailistovi, za zásluhy o stát v oblasti sportu. Při příležitosti oslav 101. výročí založení samostatného československého státu ho z rukou prezidenta republiky Miloše Zemana převzal Jaromír Jágr osobně 28. října 2019 ve Vladislavském sále Pražského hradu. Získal tak již druhé ocenění Za zásluhy o stát v oblasti sportu. Od sezony 2017/2018 se tento fenomenální hokejista té nejvyšší sportovní úrovně vrátil do kladenského týmu, který jej vychoval a jehož je vlastníkem.
Jaromír JÁGR (narozen 15. 2. 1972) hokejová ikona, pravé křídlo, odchovanec kladenského hokeje, jeden z nejlepších hráčů světové hokejové historie, doposud aktivně působící hokejová legenda, nejproduktivnější Evropan a absolutní špička v historii NHL, dvojnásobný vítěz Stanley Cupu, olympijský vítěz, dvojnásobný mistr světa, člen Síně slávy českého hokeje, dvanáctinásobný vítěz Zlaté hokejky, Sportovec roku České republiky, vlastník Triple Gold Club za zisk Stanley Cupu, olympijského vítězství a titulu mistra světa, držitel mnoha dalších trofejí a statistických rekordů, prezidenty republiky vyznamenám v roce 2010 medailí Za zásluhy II. stupně a v roce 2019 medailí Za zásluhy I. stupně, čestný občan města Kladna
Rodák z Hnidous, dnes součásti kladenské čtvrti Švermov; lední hokej začal hrát v přípravce PZ Kladno a od samého začátku se projevoval jako obrovský talent; už v šestnácti letech - v roce 1988 nastoupil za A-mužstvo POLDI SONP Kladno v prvoligové soutěži; v roce 1990 byl nominován na mistrovství světa ve Švýcarsku, odkud si přivezl bronzovou medaili. Bilance sehraných utkání v nejvyšší národní soutěži v kladenském dresu ke dni 28.10.2019 činí 184 utkání se 104 brankami; za mateřský kladenský tým ochotně odehrál skvělé partie při výlukách NHL - poprvé v roce 1995, následně pak vyprodával české arény a stadiony v sezonách 2004/2005 a 2012/2013. Od sezony 2017/2018 se vrátil do týmu, který jej vychoval a jehož je vlastníkem, zásadním způsobem se zasloužil o opětovný návrat Rytířů Kladno do Extraligy ledního hokeje.
V rámci kanadsko-americké NHL byl draftován v roce 1990 do mužstva Pittsburgh Penguins, kde vytvořil vynikající dvojici s Mariem Lemieuxem; s tímto mužstvem získal v letech 1991 a 1992 Stanley Cup; individuálních ocenění v NHL získal bezpočet: jako jediný Evropan historie NHL se stal pětinásobným držitelem Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče NHL, třikrát získal Lester B. Pearson Award jako nejlepší hráč NHL podle hlasování hráčů a Hart Trophy z roku 1999 pro nejužitečnějšího hráče této soutěže; byl pravidelným členem prvního All Stars týmu NHL a dvanáctinásobným účastníkem Utkání hvězd NHL; v této soutěži odehrál 1941 zápasů, vstřelil 844 gólů, asistoval u 1278 branek, v kanadském bodování tak získal 2122 bodů, v této statistice tak drží 2. místo za nedostižným Wayne Gretzkym; v utkáních Stanley Cupu má bilanci 208 odehraných zápasů, 78 branek a 123 asistencí, 201 bodů, vede historickou tabulku NHL v počtu vítězných gólů 135 v základní části a 16 v bojích o Stanley Cup; drží mnoho a mnoho dalších rekordních zápisů v této nejlepší světové hokejové soutěži; mimo Pittsburgh Penguins nastupoval v NHL za týmy Washington Capitals, New York Rangers, Philadelphia Flyers, Dallas Stars, Boston Bruins, New Jersey Devils, Florida Panthers a Calgary Flames.
V tuzemsku byl v roce 2005 vyhlášen sportovcem roku, dvanáctkrát oceněn Zlatou hokejkou pro nejlepšího českého hokejistu; za reprezentaci nastoupil ve 152 zápasech, vstřelil 55 gólů, startoval na deseti mistrovstvích světa, pěti olympijských hrách, jednom Kanadském poháru, dvou Světových pohárech; byl členem vítězného týmu z olympijských her v japonském Naganu v roce 1998, významně se tak podílel na pravděpodobně největším úspěchu naší sportovní historie; za tento úspěch byl v roce 1998 oceněn čestným občanstvím města Kladna.
V sezoně 2004/2005 nastupoval za Avangard Omsk v ruské superlize, do tohoto klubu se pak vrátil za další 3 roky, aby tam již v soutěži Kontinentální hokejová liga odehrál 3 sezony; jeho jméno výrazně pomohlo zvýšení její prestiže; působení v Rusku mu však odebralo velké množství potenciálních kanadských bodů v NHL - v této nejprestižnější světové hokejové soutěži.
Výčet jeho úspěchů a statistik jednoznačně dokazuje absolutní jedinečnost tohoto výjimečného sportovce světového formátu.
Jaroslav Selner
Generálporučík Jaroslav Selner, rodák z Kladna, obdržel nejvyšší státní vyznamenání - Řád Bílého lva in memoriam. Při příležitosti oslav 101. výročí založení samostatného československého státu ho z rukou prezidentka republiky Miloše Zemana převzal syn oceněného Jaroslav Selner ml.
Prezident republiky propůjčil Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy, in memoriam generálporučíkovi Jaroslavu Selnerovi, veliteli 3. československé samostatné brigády v Sovětském svazu a hrdinovi od Tobruku, za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající velitelskou a bojovou činnost.
Návrh na vyznamenání podali společně Dan Jiránek, primátor města Kladna, kde se Jaroslav Selner narodil, chodil do školy a později pracoval a starosta Brandýsa nad Labem Vlastimil Picek. S Brandýsem Jaroslava Selnera spojuje rodiště jeho maminky, předválečná služba v místní posádce a nakonec hřbitov ve Staré Boleslavi, který je místem jeho posledního odpočinku. Paralelně obdobně koncipovaný návrh v Poslanecké sněmovně prosazoval Vojtěch Munzar. Dolní komora Parlamentu ČR ocenění generála Selnera velkou většinou přijala.
"Jaroslav Selner patří mezi nejúspěšnější československé generály, bojující ve 2. světové válce za svobodu a nezávislost naší vlasti, v pravém smyslu se dá nazvat hrdinou. Svou statečností a osobní silou je vzorem pro všechny generace. Udělením čestného občanství Statutárního města Kladna v roce 2009 a včerejším vyznamenáním prezidentem republiky se definitivně napravila smutná skutečnost, že jeho nezištné činy byly prakticky zapomenuty. Podle vyprávění pamětníků byl generál Selner výjimečný, statečný a inteligentní člověk ryzího charakteru, osobnost, stojící si pevně za svými názory. Statutární město Kladno si tohoto svého významného rodáka opravdu velmi váží. V Kročehlavech je po něm pojmenovaná nová ulice, budovu zdejšího gymnázia zdobí jeho pamětní deska, stal se i nedílnou součástí galerie osobností v prostorách kladenské radnice, " řekl Dan Jiránek, primátor Kladna. "Jsem velmi rád, že návrh můj a starosty města Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Vlastimila Picka prezident republiky zohlednil a generálu Jaroslavu Selnerovi udělil vyznamenání nejvyšší - Řád Bílého lva, "dodal Jiránek.
Generálporučík Ing. Jaroslav Selner (narozen 5. 5. 1906, zemřel 11. 1. 1973) kladenský rodák, plukovník generálního štábu, velitel 3. československé samostatné brigády v SSSR, později generálmajor, náčelník katedry taktiky na Vysoké válečné škole v Praze, nositel čtyř československých válečných křížů 1939, Řádu Britského impéria, Kříže československého Řádu Bílého Lva "Za vítězství", Řádu Slovenského národního povstání I. třídy, sovětského Řádu rudé hvězdy, rumunského Řádu Královské koruny, Československé vojenské pamětní medaile se štítkem FR-VB-SV-SSSR, Československé pamětní medaile Za zásluhy I. stupně, Československé pamětní medaile Za chrabrost před nepřítelem, sovětské medaile Za osvobození Prahy, britské medaile Africa Star, sovětské medaile Za vítězství nad Německem, britského vyznamenání The 1939 - 1945 Star a Dukelské pamětní medaile.
Po absolvování reálného gymnázia v Kladně a Pěchotního učiliště v Hranicích zastával řadu velitelských a štábních funkcí v prvorepublikové armádě. Po okupaci Československa se v roce 1939 zapojil do odboje ve vojenské organizaci Obrana národa, poté uprchl přes Slovensko a Jugoslávii na Střední východ a stal se příslušníkem československého praporu, jemuž velel plukovník Karel Klapálek. Bojoval v obleženém Tobruku a po přemístění československého protiletadlového pluku do Anglie pracoval ve zpravodajském oddělení exilového ministerstva obrany, jehož náčelníkem byl jeden z nejslavnějších zpravodajců dějin 2. světové války, plukovník František Moravec. Koncem roku 1944 následoval na vlastní žádost svého bývalého velitele Karla Klapálka k československým jednotkám v Sovětském svazu. Stal se náčelníkem štábu 3. československé samostatné brigády, které generál Klapálek velel a později, po bojích na Dukle, převzal její velení. 3. československá samostatná brigáda se pod jeho velením mimo jiné vyznamenala v druhém největším válečném střetu na území vymezeném bývalým Československem - v bojích o Liptovský Mikuláš.
V roce 1951 byl propuštěn z Československé lidové armády. Několik let nuceně fáral v Ostravě, poté pracoval v kladenských ocelárnách, jako posunovač na dráze, učitel a později dokonce zástupce ředitele učňovské školy. V roce 1968 byl částečně rehabilitován. Před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 pracoval jako tajemník na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Odtud počátkem roku 1969 odešel, okupaci velice těžce nesl, s ní zmizela jeho poslední naděje, že on i další spolubojovníci se dočkají skutečné rehabilitace, uzavřel se do sebe a záhy umírá.
V roce 1991 byl tehdejším prezidentem Václavem Havlem povýšen do hodnosti generálporučíka in memoriam.
5
1
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
