Ve Sládečkově vlastivědném muzeu v Kladně je od čtvrtka k vidění výstava Sametový listopad, na které má velký podíl její kurátor, zástupce ředitele muzea a fotograf Jaroslav Vyšín. Právě díky němu a dalším sedmi kladenským umělcům tak zůstala jedna z nejdůležitějších událostí v moderní historii České republiky, zachována nejen ve vzpomínkách lidí.

Povolání fotografa se Jaroslav Vyšín věnuje už od mládí a živil se jím i za komunismu, i když ne úplně tak, jak by asi chtěl. „V osmdesátých letech jsem pracoval jako fotograf pro Poldovku a kromě toho jsem samozřejmě musel fotit i různé propagandistické snímky jako ze schůzí nebo prvních májů, byla to prostě náplň práce. Dokumentování událostí roku 1989 bylo něco úplně jiného. Psala se historie. Byl to zlomový okamžik a já jsem z lidského i profesionálního hlediska věděl, že ho musím zaznamenat,“ popsal.

Jako jeden z významných, dosud již nikdy neopakovaných okamžiků v předlistopadových událostech, připomenul 16. ledna 1989. Lidé ve velkém shromažďovali na náměstí Starosty Pavla u mariánského sousoší a zapalovali svíčky za Jana Palacha.

Nejvíce práce ale samozřejmě měl od listopadu téhož roku. „Musel jsem fotit události těch dní v Kladně možná i proto, že epicentrum všeho bylo v Praze a tady se toho nedělo tolik. Například jsem dokumentoval různé osobnosti, zpěváky, herce a jiné, kteří sem přijížděli lidi informovat o tom, co se děje v hlavním městě. Před divadlem bylo místo shromažďování, kde se Kladeňáci dozvídali čerstvé a hlavně pravdivé zprávy,“ řekl fotograf.

V Poldovce byl zaměstnán až do roku 1997 a samozřejmě zažil éru Vladimíra Stehlíka, pro kterého pracoval i mimo Kladno.

Stejně jako ve všech ostatních oborech i pro fotografy se revolucí změnil svět. „Mohli jsme si udělat živnostenské listy a tím příjmy ze své práce zlegalizovat, tak jako je tomu v běžné kapitalistické společnosti. Do té doby jsme samozřejmě sami za sebe fotky prodávat nesměli, jen velmi zřídka a načerno, říkalo se tomu přátelská výpomoc. Převrat pro nás otevřel větší možnosti a také jsme byli lépe finančně ohodnoceni. Bohužel v důsledku digitálních fotoaparátů, a tím i rozšíření fotografování v širokých kruzích, jsou na tom dnes umělečtí fotografové zase hůře,“ zhodnotil Vyšín.

Do roku 1997 pracoval v Poldi a poté dostal nabídku pracovat v tehdejším Okresním muzeu Kladno, kde je až dodnes. „Jen s tím, že když byly zrušeny okresy, přešli jsme pod správu krajů. Bezprostředně potom se muzeum přejmenovalo na Sládečkovo vlastivědné podle prvního ředitele,“ dodal Jaroslav Vyšín.