V Kladně tak chovají v současnosti dvanáct služebních psů, o které pečuje devět psovodů. Devět čtyřnohých svěřenců patří do takzvané výjezdové kategorie a plnohodnotně slouží. Ostatní jsou mladí pesjci, kteří se teprve do služby připravují. Psovodi specialisté jsou soustředěni v jedné skupině a jsou k dispozici pro celý Středočeský kraj. Všestranní psovodi jsou ve středních Čechách rozděleni do čtyř skupin rozmístěných v Benešově, Nymburce, Mělníku a Kladně. K dispozici jsou nepřetržitě sedm dní v týdnu.

Díky svým mimořádným schopnostem a dobrému vedení psovodky Hany Jelínkové patří k těm nejvýkonnějším v Kladně šestiletý policejní pes Hakim. Na svém kontě má řadu úspěšných zásahů zejména při zadržení pachatelů či zatoulaných osob. Naposledy bodoval tento měsíc při dopadení pachatele, který v Berouně utekl od dvou nehod a v Kladně týž den našel v lese ztraceného zraněného seniora. V březnu pro změnu vystopoval zloděje ve křoví, který se vyhýbal nástupu do vězení a o dva měsíce později celostátně hledaného pachatele, jenž se důmyslně ukrýval na půdě svého domu pod fošnami.

Jak potvrzuje psovodka Hanka, Hakim se skutečně povedl. "Ne, že by mi předchozí pejsci nedělali radost, ale Hakim je zkrátka špičkový pes. Při výběru psích rodičů je důležité především zdraví, pak vyrovnaná povaha a pracovitost. Co ale ze psa bude, nikdy předem nevíte. To máte jako u malých dětí, také nevíte, zda z nich vychováte jaderného fyzika,” připomíná psovodka.

Jelikož psům zasvětila Hanka celý svůj život a věnuje jim každou volnou chvíli, dostává se i Hakimovi té nejlepší péče a výtečné výsledky v práci se pak tím spíše dostaví. “Narodila jsem se do rodiny, jejíž součástí byli odjakživa psi, takže jsem vyrostla vedle dostihových chrtů. V dospělosti jsem si pořídila jorkšírského teriéra, s kterým jsem začala navštěvovat kynologickou organizaci ve Slaném a tam vše začalo. Poznala jsem lidi kolem sportovní a pak i služební kynologie a zjistila, že psy chci mít nejen jako koníčka. U policie jsem teprve pár let, ale psovodem u ozbrojených složek celkem sedmnáct roků,” potvrzuje psovodka a dodává: “Hakim je můj celkově sedmý služební pes, přičemž v řadách policie můj první.”

Nerozlučná dvojka je spolu v práci i doma. Hakim ve služebním kotci po službě nezůstává. “U mě se zkrátka vše točí kolem psů a Hakim není jediný můj svěřenec,” říká Hanka.

Důsledná péče a příprava

I když se v případě Hakima jedná o mimořádně nadaného psa, také za jeho výchovou stojí systematická důsledná péče a příprava, která trvá dlouhé měsíce až roky. “O skutečném výcviku lze mluvit až zhruba od roku věku psa. Do té doby probíhá takzvaná předvýchova, socializace. To znamená, že se s pejskem pracuje hned od okamžiku odchodu od feny. Je moc důležité pejska seznamovat se světem, a to neplatí jen pro psy služební, ale pro všechny psy," vysvětluje Hanka.

"Štěňátko učíme slyšet na jméno, pochopit, že za požadovanou činnost dostane odměnu, seznamujeme ho s různými povrchy, zvuky a situacemi. Potom postupně s věkem začínáme učit činnosti, které budeme po pejskovi chtít do budoucna, ale samozřejmě vše probíhá formou hry a motivace. Ideální je, když pes pracuje, protože chce, a považuje výcvik za hru,” popisuje chovatelka. Podle jejích slov je každý pes je jiný, ale obecně lze říci, že kolem druhého až třetího roku věku by měl být schopen plnohodnotně pracovat.

Ne každé zvíře je ale pro službu u policie vhodné, což se projeví až za nějaký čas. Takový pes je pak ze služby propuštěn. “Po vyřazení je nabídnut do civilního sektoru a většinou se velmi rychle najde zájemce, protože tito psi mají dobré základy socializace a výchovy. Ale naštěstí se toto stává opravdu výjimečně,” dodává psovodka. Stejně tak je bolestné i nedobrovolné loučení se psím parťákem, který zahyne při výkonu povolání. “Zatím se mi to nestalo a pevně doufám, že nikdy nestane,” říká Hanka.

I tomu nejlepšímu psovi ovšem služba jednou skončí a odejde na zasloužený odpočinek. Obyčejně to bývá zhruba v devíti letech, ale i to je velmi individuální. Hakim má tak ještě spoustu práce před sebou a v jeho případě se svou Hankou zůstane patrně i v psím důchodů. “Každý psovod ale pochopitelně nemá možnost si psa ponechat, snaží se mu proto najít domov, kde se psí důchodce bude mít skvěle. Nikdo z nás nechce, aby jeho oddaný parťák prožil zbytek života špatně. Zpravidla jsou proto vysloužilci darováni lidem, kteří o psa projeví skutečný zájem,” uzavírá Hana Jelínková.