„Naše jednotka tenkrát pomáhala Výzkumnému ústavu vodohospodářskému, který sídlil v Praze 6. Pět hasičů tam asi týden jezdilo starou Tatrou 805, takzvanou Kačenou,“ řekl velitel stehelčeveských dobrovol-níků Tomáš Kučera.

KRALUPY A VELTRUSY

Ničivá velká voda ovšem úřadovala i mimo Prahu. „Tehdy jsme pomáhali v Kralupech nad Vltavou a ve Veltrusech, dokonce jsme v té době měli v hasičárně dočasně ubytovanou jednu rodinu z Kralup, se kterou dodnes udržujeme kontakt. V té době měli asi čtyřletého kluka, pro kterého bylo obrovským zážitkem tu bydlet. Průměrně nás jezdilo tak šest. Brzo ráno jsme odjížděli a vraceli jsme se domů až večer. Vždy u kralupského kostela jsme byli rozděleni, dostali jsme na starost nějaký úsek,“ popisuje velitel dobrovolných hasičů z Brandýska Roman Ondráček. Pomáhat jezdili také dobrovolní hasiči ze Hřebče.

„Zasahovali jsme v Zadní Třebani, kde byli hasiči asi týden. Když se pak vrátili, tak jsme čtrnáct dní jezdili uklízet Kralupy. Tam jsem jako velitel stanice úklidu šéfoval. V podstatě jsem tam makal celý měsíc,“ zavzpomínal velitel dobrovolných hasičů ze Hřebče Jan Šilhán starší. „Celé město bylo pod vodou. Náměstí i nemocnice, to vše bylo zatopené. Myslím si, že tam voda sahala až do tří metrů. Americká armáda nám tenkrát přivezla vysokokapacitní čerpadla a my jsme okamžitě na ně museli udělat různé spojky, aby pasovala na naše hadice,“ dodává Jan Šilhán starší, podle kterého se zapojilo asi dvacet dobrovolných hasičů ze Hřebče.

U BEROUNKY

Hrozivý dopad měla voda také v obcích u Berounky, kde odnášela chaty jako lodičky z kůry. „Bylo to velké neštěstí. Povodně jsem osobně zažil, zasahoval jsem v Letech u Dobřichovic. Ves-nice byla zaplavená celá, protože je pod úrovní řeky. Je tam val, voda vystoupala nad něj a celou ves zatopila. Kolegové byli ještě ve Žloukovicích a pamatuji, že někomu odplavala chata a přesně na to místo mu připlula jiná,“ říká starosta braškovských dobrovolných hasičů Petr Jelínek.