U prodejců medu se takzvaně dveře netrhnou. Jednoho z nich oslovil Kladenský deník přímo na farmářských trzích, které se konají každý pátek na kladenském náměstí Starosty Pavla. Chtěli jsme vědět, jak včelky snáší úporné vedro a jak jsou na tom včelaři na Kladensku s letošní produkcí medu.

„V každém případě potřebují včelky pít jako ostatní tvorové. Musím myslet na to, že jim několikrát v týdnu donesu vodu, aby nelétaly kdoví jak daleko a nevyčerpalo je to. V úlech je navíc potřeba dost větrat, aby se nepřehrály. To by pak došlo k úhynu plodů. Vedro jako takové by na produkci včel mít vliv nemělo,“ říká včelař Jaroslav Smetana z Kamenného Mostu.

Podobného názoru je i Miroslav Bala z Křivoklátska, kterého Deník rovněž oslovil na kladenských farmářských trzích. „Roční výtoč mám zhruba přes 40 kilogramů, které ale spotřebuji já a ostatní příbuzní,“ potvrzuje Miroslav Bala. Konkrétně on hodnotí loňskou sezónu i tu letošní velice kladně, protože neměl žádný úbytek včelstev. „V oblasti, kde mám včely, se mi daří a i v letošním roce jsem po výtoči velice spokojený,“ dodává Bala.

Co se týká zabijáků, jakými jsou choroby, o poznání horší zkušenost má výše oslovený včelař Jaroslav Smetana. „Horko není takový zabiják pro včely jako choroby. „Bohužel moje včely postihla v zimě varroáza a viróza. I přes přeléčení včelstva padla. V jiných letech jsem vytočil za sezónu i tunu medu a letos je to pouhých čtyřicet kilo,“ konstatuje včelař. „Měl jsem nejméně deset úhynů a přišel jsem celkem o dvě stanoviště. Úhyn včelstev potvrzují i další včelaři v naší oblasti. Je nás zhruba třicítka, kteří jsme organizování v základní organizaci Českého svazu včelařů v Kolči,“ dodává Smetana.

Další bolestí včelařů jsou podle jeho slov chemické postřiky. „Jsou sice ke včelám šetrnější, než tomu bývalo a přímo je to neotráví, ale toxicita postřiků způsobí jejich dezorientaci. „Včely jsou po postřicích zmatené a nedokáží trefit domů, takže stejně nakonec zahynou. Poškozuje to jejich nervovou soustavu,“ vysvětluje včelař.

Jeho včelky, které zimní katastrofu v podobě varroázy přežily, dávají med prvotřídní a ten je podle spotřebitelů letos kolikrát i chuťově zajímavější. „Kvůli teplu bylo tentokrát všechno mnohem rychlejší. Vše dříve kvetlo. „Skutečně mohu potvrdit, že letos je všechno o dva až o tři týdny dříve. Například slunečnicový med jsem letos vytočil už v červenci,“ potvrzuje Jaroslav Smetana.

Vzhledem k tomu, že má kočovná včelstva a může maringotku s úly přesouvat, poskytuje svým včelkám pestrou pochoutku. „Nejprve se stěhujeme k ovocným sadům, dále k řepce, akátům, k lípě na hořčici a tak dále. Letos se sešel například akátový med smíchaný s řepkovým, takže vznikla zajímavá chuťová kombinace,“ popisuje Jaroslav Smetana, který má za sebou dvě medobraní a jsou i kolegové, kteří prý vytáčeli už třikrát. Nyní bude následovat příprava na zimu a posléze přikrmování včelstev.

A jak medové potěšení hodnotí spotřebitelé? „Kupuji pravidelně včelí med, v rodině ho mají velice rádi a věříme v jeho, zdraví prospěšné, účinky. Med od včelařů z regionu si pochvaluji, a proto jsem si ho v Kladně dnes koupil. Normálně sladíme doma velice málo, ale na rohlík s Jihočeským máslem si pokaždé rád med namažu. To mi uklidňuje nervy. Pravidelně dále odebírám med od svých přátel z Kladna, kteří mají chalupu na Berounsku. Včelstva mají přímo u chaty u lesa,“ řekl zákazník Josef Jankovič, který si v poslední době oblíbil bílý med pastovaný a nedá na něj dopustit.