V sedmdesátých letech 18. století bylo Kladensko bezvýznamná zemědělská oblast. Krátce poté se stala střediskem průmyslové výroby, což přineslo obrovský příliv obyvatelstva. Kladno ale nebylo jen městem uhlí, nýbrž i městem železa. Obě odvětví zde mají dlouhou tradici, kterou je potřeba udržovat. Pomáhá tomu i naučná stezka z historie hornictví na Kladensku. Její jarní otevření se uskutečnilo v sobotu.

Klub přátel hornických tradic s průvodcem a otcem myšlenky Jaroslavem Grubnerem před dvěma roky rozhodl o nové přírodně naučné trase, která zde chyběla. Jeho pravou rukou při budování této stezky byla Dagmar Šubrtová. Ti v sobotu přivítali havířů i turisty, kteří si přišli zavzpomínat na doby fárání.

Trasa sedmi kilometrů stezky má čtrnáct zastavení a mapuje celou oblast Cvrčovic a Vrapického údolí, kde bylo v roce 1772 nalezeno uhlí.
Obrovským koníčkem Jaroslava Grubnera, bývalého horníka, je historie hornictví. „Od patnácti let jsem spojený se šachtami, kde jsem se vyučil a celou dobu fáral. Začínal jsem na dole Zápotocký a pak jako záchranář jsem se dostal na všechny ostatní,“ řekl bývalý horník.

Poučné vyprávění začíná na vrapickém hřbitově u hrobu prvního soukromého těžaře Václava Černého z Buštěhradu, který ve své době konkuroval buštěhradské vrchnosti. Další zastavení je oblast s nalezištěm žraločích zubů. Výklad pokračuje u dolů Ludvik a Naděje, dále pak u prvního hlubinného dolu Josef z roku 1807 s hloubkou šedesát metrů.

„Důl Ludmila byl nešťastná jáma s velkým množstvím vody a málo uhlím, naopak nejkvalitnější uhlí bylo v dole Marie Antonie, kde se těžilo až do roku 1891. Projdeme dál bývalou uhelnou vlečkou a po trase neopomineme výhledy na nekrásné pohledy na buštěhradskou haldu. Naopak oku bude lahodit pohled na horu Říp a v zimních měsících na zasněžené pláně Krkonoš. Trasu ukončíme u čabárenských rybníků, kde je po dlouhé cestě jediná šance na občerstvení. Chodím tuto trasu se školami, ale i s havíři,“ doplnil průvodce.

Těžní věž dolu Michael slavila sto let. Podle slov Jaroslava Grubnera pořád stojí, ale je nutná oprava. Musí se investovat nějaká koruna, jinak spadne. Věž je zapsaná na seznamu ohrožených památek. U dolu Theodor se zase neobyčejně rozrůstá skládka a začíná strašit celé okolí, ale prý se sem vozí jen ekologický materiál.

Poslední důl, který těžil, byl Schoeller u Libušína. V roce 2001 tam došlo k nešťastné události, když při výbuchu metanu zahynuli čtyři horníci. O rok později z dolu vyjel poslední vůz uhlí. Tím byla ukončena těžba v kladenské pánvi.

Autor: Břetislav Kostka