„Lehké, ale i vážné žaludeční potíže může mít za následek, když lidé budou plodnice v lese dávat do igelitových tašek. Půlhodina nebo hodina za oknem rozpáleného auta při jejich převozu také dokáže udělat své. Voda se začne v houbě ohřívat a vypařovat. Dochází pak ke znehodnocení plodnice a množení nebezpeč– ných bakterií,“ vysvětlil mykolog Květoslav Hrabal.

Konzumace zapařených hub se může často projevit nechutenstvím, bolestmi břicha, zvracením a průjmy. Důležitý je také způsob skladování. Plodnice by měly být v chladu. Nejlépe lidé udělají, když houby po návratu z lesa hned očistí a dají do lednice či mrazáku. Může se ale také stát, že budou houby zapařené již v době, kdy je najdou.

„Bývá za tím ranní vláha a denní teploty přes třicet stupňů Celsia. Taková plodnice potom vypadá zvadle, je změklá, působí na vás jako by byla gumová. Do lesa proto vyrážím jen za vhodného počasí. Navíc mám tak jistotu, že bude z čeho vybírat,“ poznamenal mykolog. Pro růst hub je ideální teplota kolem 20 stupňů Celsia, vlhko a také bezvětří. Silnější vítr oslabuje podhoubí. Rozkývané kmeny stromů způsobují v půdě sice zanedbatelný, ale pro růst plodnic nežádoucí pohyb kořenů, který poškozuje zmíněné podhoubí.