Jitka Hanušová a Karel Drábek se snaží vytáhnout z havarovaného vozu čtyřiaosmdesátiletého muže. Neodradí je ani to, že auto doutná. Dále bojují o jeho život.

„V tu chvíli vám to ani nepřijde, na strach jsme nepomysleli, jen jsme chtěli vytáhnout toho pána ven,“ vzpomíná Jitka Hanušová.
Stejně to cítí i Karel Drábek: „Na strach nebyl v tu chvíli čas.“

Podle kladenské policejní mluvčí Jany Šteinerové sjel šofér mimo komunikaci a čelně narazil do stromu. Automobil měl vysypané čelní sklo a dveře u řidiče ani spolujezdce nešly otevřít. Muž uvnitř byl při vědomí a stěžoval si na bolest na prsou. Dále naříkal, že ho bolí nohy.

„Sama bych pána z vozu nevytáhla, byl dost statný, navíc se zřejmě špatně pohyboval, protože měl v autě francouzské hole. Ještě že přijel pan Drábek,“ svěřuje se Jitka Hanušová, která zastavila u nehody jako první.

Nehoda vozidla Škoda Felicia se stala v sobotu 25. června před čtrnáctou hodinou. Auto řídil muž (1926) z Kladenska. S vozem sjel mimo komunikaci a čelně narazil do stromu. Po střetu začalo vozidlo hořet.

Po značném úsilí dveře havarovaného automobilu povolují a řidiče se daří dostat ven. „Nejprve se bránil a naříkal, že ho bolí nohy. Řekla jsem mu, že bolest musí teď překonat, že ho musíme dostat z vozu,“ popisuje akci Hanušová.

Naštěstí jel šofér v autě sám. Kdyby seděl někdo vedle něj, vyprostit by se ho asi nepodařilo.

Nakonec zraněného muže, přestože si stěžuje na bolest nohou, společně Jitka Hanušová a Karel Drábek po velkém úsilí vyprošťují ven. Povedlo se to doslova za minutu dvanáct. Auto totiž vzápětí zachvátily plameny.

„Hodil jsem přes jeho kapotu deku a snažil se oheň uhasit, jenže to vůbec nešlo. Za tři minuty zbyla z automobilu jen hromádka popela,“ přiblížil situaci Karel Drábek.

„Zpočátku vozidlo hořelo slabě. Kdybychom měli hasicí přístroj, asi bychom ho uhasili,“ míní Jitka Hanušová.

Mezitím u nehody staví další řidiči a snaží se pomoci. Mladíci z jednoho vozu poponášejí zraněného šoféra dále od požáru.

Jitka Hanušová poté, co na místo dorazili policisté ze Stochova, kterým nahlásila své nacionále, pokračuje v cestě za návštěvou maminky do Stochova.
„Tím to pro mě celé skončilo. Večer jsem vše viděla ve zprávách. Jen mě hřál pocit, že jsem někoho zachránila,“ končí vyprávění Jitka Hanušová.
Také Karel Drábek byl u nehody náhodou. Směrem na část Stochova – Čelechovice, tudy zpravidla nejezdí. Ten den jel ale k babičce pro syna. Záchranu muže nepovažuje za velký čin.

„Pána jsme doslova vyrvali ven. Myslím, že by se kdokoliv zachoval stejně. Ale když auto shořelo, měl jsem takový divný pocit,“ říká Drábek.
Jitka Hanušová o prázdninách opatruje svá dvě vnoučata a má z nich jako správná babička velkou radost. Karel Drábek má dva syny. Je majitelem zednické firmy. Oba jsou shodou okolností ze Mšeckých Žehrovic. Znali se pouze od vidění. V poslední červnovou sobotu je dohromady svedla velká náhoda. Od toho dne už se zase nesetkali.

Díky své odvaze zachránili lidský život. „Opravdu to bylo za pět minut dvanáct, jinak by ten člověk v autě uhořel. Chtělo to skutečně velkou dávku odvahy obou zachránců. Přinejmenším muž, který seniora nakonec z vraku auta vytáhl, si určitě zaslouží obrovské poděkování. Jistě by nebylo od věci toho člověka nominovat na Cenu Michala Velíška, která se uděluje každoročně lidem, kteří udělali něco významného pro záchranu druhých,“ řekl vyšetřovatel kladenských hasičů Jiří Pospíšil.