Jak potvrdil například zkušený hrobník Vladimír Stehlík z Hostivice, nezřídka musejí hrobníci sáhnout po sbíječce. „Když se dostanete pod zámrznou hloubku a překonáte zmrzlou krustu, pak už to jde normálně i krumpáčem a lopatou. Hrobníka dělám sedmadvacet let a v mrazu jsem kopal hrob maximálně desetkrát za celou dobu. Letos v tom-hle počasí ještě žádný," potvrzuje Stehlík. Podle jeho odhadu se dá vykopat jáma zhruba za šest ale i za dvanáct hodin.

ZÁLEŽÍ I NA KONDICI

„Je to závislé na počasí, druhu zeminy, ale i na kondici hrobníka," dodává muž. Stehlík doplňuje, že nejhůře se kope v holomrazech. „Pokud je sníh, je to lepší. Ten působí jako izolace a země není tak tuhá. Nezřídka si hrobníci vypomáhají otevřeným ohněm," říká.

Jak se hrobníci shodují, poptávka po uložení do země je v posledních letech daleko menší, než tomu bývalo. Pozůstalí nezřídka volí kremaci.

Stejně jako ubývá v oblastech zejména kolem Prahy kopaných hrobů, solidního hrobníka, aby pohledal.

SPECIFICKÁ PROFESE

Například ve Slaném sehnali toho pravého až na třetí pokus. Jeho předchůdci byli buď neseriózní, nespolehliví a nebo se jim práce nezamlouvala, ani finanční ohodnocení kolem dvanácti tisíc korun.

Slánský hrobník Karel Kratina nyní v mrazu právě jeden hrob chystá. „Je to specifické zaměstnání, které nemůže vykonávat každý. Hrobník není jen kopáč, musí podstoupit speciální školení, dodržovat přísné předpisy a v neposlední řadě zachovávat pietu.

Obnáší to i komunikaci s pozůstalými. Kromě hrobů má zaměstnanec hřbitova celoročně na starosti úklid cest, průklest zeleně, úklid rozptylové loučky, sekání trávy, úklid veřejných toalet a spoustu dalšího," potvrzuje Jiří Kučera, ředitel Technických služeb Slaný.

V největším středočeském městě Kladně zaměstnávají na hřbitovech celkem čtyři hrobníky. Jak potvrzuje správce kladenských hřbitovů, Petr Pokorný, pohřbů do země mají ročně kolem padesáti a kopou i nyní v mrazech.