Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

FOTO: Slánská hudebka slaví významné výročí

Slaný - Slánská základní umělecká škola slaví v letošním roce od svého založení 170 let. Při této příležitosti se v těchto dnech prezentují svým uměním i desítky současných žáků, kteří procházejí jejími branami. A vskutku, je se nač dívat i co poslouchat.

26.4.2010
SDÍLEJ:

Koncerty u příležitosti založení hudební školy ve SlanémFoto: Foto: Deník/Kateřina Husárová

Jedním z prvních mecenášů kulturního života města Slaného byl František Kašpar Brožovský, který pocházel ze zámožné slánské rodiny v níž bylo ctěno a pěstováno hudební umění.

F. K. Brožovský se narodil 24. 10. 1765. Po ukončení slánského piaristického gymnázia vystudoval filosofii a práva. Prošel významnou právnickou kariérou, kterou zakončil jako rada při apelačnom soudu v Praze. Pro své výborné znalosti, morální vlastnosti a znamenité služby v oboru soudnictví byl císařem Františkem povýšen do šlechtického stavu s erbem a titulem z ,,Pravoslavů”.

Vazby s městem Slaný nikdy nepřerušil, pravidelně navštěvoval hrob svých rodičů a později i své manželky. Proto se také dozvěděl od slánského děkana, že chrámová hudba ve městě již několik let upadá z nedostatku hudebně nadaných sil.

To vedlo F. K. Brožovského k rozhodnému kroku. Den před svou smrtí pořídil dodatek ke své závěti, ve kterém odkázal slánské obci 2000 zl. konvenční měny, které měly být využity ve prospěch chudých. Dále určil, aby byly za 4000 zl. zakoupeny pozemky, následně propachtovány a z výnosu mělo být ročně věnováno 200 zl. na plat učitele, jenž bude slánskou mládež vyučovati hudbě, zeměpisu, dějinám vlasti a písemnostem. Učitelem se mohl stát pouze absolvent konzervatoře.

Trvalo to dlouhých 7 let, než byla jedna z nestarších hudebních škol (druhá po Berouně) otevřena. Prozatímně byla škola otevřena 1. října 1837. Otevření uspíšil bratr F. K. Brožovského Josef, který odkázal obci dalších 400 zl., ale stanovil podmínku, že škola musí být otevřena do roka po jeho smrti.

Definitivně byla škola otevřena 1. ledna 1838 a od 8. ledna 1838 začal ve škole vyučovat František Hájek, který splňoval podmínky stanovené F. K. Brožovským. Podle jeho přání se vyučovaly denně 3 hodiny zpěvu a hudbě a 1 hodina ostatním předmětům.

Výuka se konala v prostorách piaristické koleje. Škola neměla mnoho let svou budovu, vyučovalo se na různých místech a budovách. Teprve v roce 1931 postavila Městská spořitelna na své náklady budovu pro hudební školu. Svému účelu byla slavnostně odevzdána 11. října 1932. Budova slouží dodnes.

Škola existovala stále, pouze koncem 19. a začátkem 20. stol. měla desetiletou přestávku z důvodu nedostatku finančních prostředků. Dále se vyvíjela, přibývalo žáků i pedagogů. Odkaz F. K. Brožovského lze chápat jako vzácný skutek, který byl ukazatelem jak šířit estetické a kulturní cítění obyvatelstva.


První učitelé a první školní prostory

Prvním, v konkurzu vybraným učitelem, byl absolvent pražské konzervatoře František Hájek (25. 8. 1817 Praha Bubeneč – 24.9.1866 Slaný) Houslový pedagog, vychoval řadu proslulých hudebníků. Byl také sbormistrem pěveckého spolku Dalibor. Nedostatek soudobých zpráv znemožňuje podrobněji vystihnout jeho zdejší kulturní činnost. Je pochován na I. slánském hřbitově. V době Hájkova učitelování byla (do roku 1866) hudební škola v piaristické koleji, v prostorách ochotně poskytnutých řádovými bratry.

Druhým učitelem byl hned po Hájkově smrti jmenován Štěpán Erst (24. 11. 1825 Louny – asi 1916 Chicago - USA) V letech 1840–46 studoval na pražské konzervatoři hru na klarinet, potom působil v divadle ve Štýrském Hradci a v Linci. 1866–95 byl učitelem hudební školy ve Slaném, 1871–85 sbormistrem pěveckého spolku Dalibor. 1895 odešel do Chicaga.

V některých pramenech je chválen: „V Slaném rozvíjel bohatou činnost, zavedl žákovské besedy a koncerty, hudební život místní obohatil o zpěvohry, oratoria i hudbu orkestrální.“ (Jiří Včelák) – V jiných ostře kritizován: „Máme nejstrašnější příklad z p. Ersta, kam ten nám hudební školu zavedl.

Nevychoval ani jednoho hudebníka!“ (radní František Duras, 1906) V době působení Štěpána Ersta se vyučovalo v tzv. staré radnici na náměstí v domě čp. 144 (dnes na jeho místě budova poštovního úřadu) a od roku 1875 až do Erstova odchodu v jeho soukromém bytě v domě čp. 6.

Na konci Erstova působení ve Slaném se hospodářské poměry ve státě zhoršily tak, že původně určených 200 zlatých ročního platu bylo pro učitele jen ubohá almužna. A protože se slánská obec nerozhoupala k žádnému platovému zvýšení ani jinému řešení, místo učitele nebylo obsazeno a dalších deset let (1895–1905) se nevyučovalo.

V roce 1905 byl na místo učitele hudební školy, nejprve ve zkušební době, přijat Antonín Verner (?–?), od listopadu 1906 uznán jako učitel definitivní. Nový učitel se snažil vzkřísit symfonické koncerty, založil a sám vedl nový městský orchestr, ale ve škole nedosáhl ani úspěchu svých předchůdců a ze Slaného odešel v roce 1911. Za jeho působení se škola přestěhovala opět do staré radnice čp. 144, kde byla až do zboření domu v roce 1925.

Vznik moderní hudební školy, otevření vlastní školní budovy a její ředitelé do roku 1945
Základy moderně pedagogické dal hudební škole ve Slaném, v roce 1912 nově ustanovený ředitel, Zikmund Polášek (26. 4. 1877 Slavonice – 2. 6. 1933 Slaný). Studoval varhaní školu v Brně (varhany, housle), kde byl žákem Leoše Janáčka, a pak na pražské konzervatoři (housle) jako žák V. Nováka a O. Ševčíka. Jako výborný houslista působil v Krakově, ve Lvově, u opery ve Varšavě, v České filharmonii, v orchestru Národního divadla v Praze, ve Vídni, v Celovci a v Kranji.
Do Slaného přišel v roce 1911 a jeho působení zde znamenalo výrazný posun v celém slánském hudebním školství. Přesvědčil městskou radu, o nutnosti zavedení školného a z původních 10 žáků se za jeho působení rozšířil jejich počet na 300, takže vedle dosavadního ředitele a učitele v jedné osobě byl ve škole ustaven učitelský sbor dalších pěti a přechodně i více učitelů hudby.
Jako moderně orientovaný pedagog rozšířil na škole vyučování o zpěv a rytmiku. Byl iniciátorem řady významných hudebních událostí ve městě a vychoval mnoho dobrých hudebníků. Zikmund Polášek je pochován ve společné hrobce rodin Poláškových a Šedivkových na I. slánském hřbitově.

Škola se po zrušení čp. 144 stěhovala z místa na místo. Nejdříve pracovala v chlapecké škole na Komenského náměstí, odtud se stěhovala do Wilsonovy ulice čp. 597 u divadla, v místnostech metodistické církve, pak znovu do piaristického gymnázia a nakonec do mateřské školy (v té době čp. 15 u kostela).
Z této situace byla hudební škola vyvedena Městskou spořitelnou ve Slaném, která se rozhodla postavit ze svých finančních zisků novou, vlastní budovu hudební školy. Budovu postavil podle návrhu architekta ing. Jana Reichla z Hradce Králové, slánský stavitel Vilibald Hieke. To vše se odehrálo ještě za působení ředitele Poláška a nová – dnešní budova hudební školy byla slavnostně otevřena 11. října 1931.

V datech postavení a otevření nové školní budovy se prameny dost liší. Jiří Včelák uvádí, že byla postavena v roce 1930 na počest 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka. Pavel Čada píše, že byla slavnostně otevřena 11. října 1931.
JUDr. Miloslav Jaroch, do třetice všeho dobrého, ve své stati o Zikmundu Poláškovi ve Slánském obzoru 1997 dokládá: „Za jeho působení byla vystavěna i dnešní budova hudební školy a slavnostně otevřena necelý rok před jeho smrtí 11. 10. 1932.“
Správný letopočet uvádí Pavel Čada, protože ve Slánském obzoru vydaném roku 1931 je chybně (chyba v sazbě) uvedeno datum otevření školy 1932, tedy rok po vydání tohoto tisku. Podle slánských kronik bylo se stavbou hudební školy započato v září 1930.

Na pamětní desce je rovněž uvedeno „postavil v roce 1930–31 stavitel Vilibald Hieke ze Slaného“.

Od 1. září 1933 byl novým ředitelem hudební školy jmenován Jiří Včelák (24. 6. 1904 Praha – 14. 3. 1981 Slaný), který zde působil do konce školního roku 1945 a od října 1945 byl profesorem pražské konzervatoře.

1945–1964 ředitelem školy Pavel Čada, absolvent pražské konzervatoře (obor skladba, stát. zkouška ze sborového zpěvu a klavíru), žák K. B. Jiráka.

1961 – hudební škola se mění v Lidovou školu umění

1964–1975 ředitelem školy Ivo Kolář, absolvent konzervatoře (obor dirigování a klavír) a později žák prof. F. Maxiána na AMU.

1965 – založena pobočka LŠU ve Zlonicích a jejím vedením pověřena učitelka Jiřina Miklošová. 1966 – otevřen na LŠU ve Slaném výtvarný obor, taneční obor a pěvecké oddělení hudebního oboru.

1972 – založena elokovaná třída ve Zvoleněvsi

1975–1982 je jmenován ředitelem LŠU ve Slaném Jindřich Sedlák, absolvent pražské konzervatoře.

1976 – přechází LŠU ve Smečně jako další pobočka LŠU Slaný

1982–1992 ředitelem školy Jiří Pokorný, absolvent konzervaroře, obor housle

1990 – mění se Lidová škola umění na Základní uměleckou školu

1992–1999 ředitelem školy Martin Krňanský, absolvent konzervatoře J. Deyla, obor flétna, kytara

1999–2001 ředitelkou školy Jitka Budilová, absolvent konzervatoře J. Deyla, obor flétna

Červenec 2001–prosinec 2001 ředitelem školy Mgr. Petr Hlavatý, absolvent AMU, obor zpěv

1. 1. 2002 ředitelem školy Mgr. Martin Carvan, absolvent AMU, obor kytara

(Čerpáno z Knihy o Slaném a podkladů Libora Dobnera)

Autor: Kateřina Husárová

Místo události:
26.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
První voliči v okrsku číslo 1 ve Slaném
AKTUALIZUJEME
9

OBRAZEM: Volby do poslanecké sněmovny jsou v plném proudu

Krajský úřad Středočeského kraje v Praze.

Rozhádaná středočeská koalice se dohodla, že bude jednat dál

Krimimix: otec dluží šestnáct tisíc korun na výživném

Kladensko - Přinášíme výběr krimi zpráv z regionu.   

KRÁTCE: Kam vyrazit na Kladensku za kulturou?

Kladensko - Přinášíme vám několik tipů na kulturní akce, které se na Kladensku konají tento víkend.   

Řidič, který boural u Uhů, byl opilý

Velvarsko /FOTOGALERIE/ - Šofér, který nejspíše zavinil 3. října odpoledne tragickou dopravní nehodu na silnici mezi Uhy a Nelahozevsí, byl pod vlivem alkoholu. Kladenskému deníku to v pátek dopoledne potvrdila policejní mluvčí Markéta Johnová.

Světové mistrovské tulipány i do Kladna!

Leiden (Nizozemsko) - Na právě konaném mistrovství světa v aerobiku v nizozemském Leidenu se radovalo Kladno už ze dvou zlatých medailí. Mistryněmi světa se staly členky Sport Academy Kladno a světovou šampionkou je také Andrea Švihálková.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení