Takového názoru jsou například hlavy největších měst na Kladensku - Kladna a Slaného. „Vůbec jsem nepochopil, proč by se měla národní hymna měnit. Jsem jasně pro její zachování, vždyť je s ní svázaná historie našeho národa, ke které bychom se neměli obracet zády. K samotnému provedení musím říct, že jsem dlouho nic tak hrozného neslyšel," hodnotil kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno). Podobného názoru je také slánský starosta Martin Hrabánek. „Nová verze hymny se mi nelíbí a nevidím důvod ke změně. V tomto ohledu jsem tradicionalista. Naši hymnu považuji za krásnou a jsem hrdý vždy, když ji slyším,“ řekl Kladenskému deníku starosta Slaného.

Důvod, proč by se měl měnit jakýkoli státní symbol, nevidí ani starostka Zákolan Lucie Wittlichová. „Nové aranžmá hymny je zbytečné, neboť existuje velmi kvalitní provedení české hymny z roku 2008, které ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky nahrál pod taktovkou Jiřího Bělohlávka Orchestr Národního divadla. Hymna existuje ve čtyřech verzích, sólové hlasy nazpívali Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka. Nerozumím tedy, proč ČOV nevyužívá tyto, velmi kvalitní nahrávky. Nové aranžmá se mi jeví velice chaotické, neboť původní píseň se zde ztrácí pod nánosem mnoha hudebních prvků. Mě osobně dojem z poslechu národní písně sympatický není,“ popisuje starostka, podle které by případné změna měla předcházet velmi důkladná diskuse.

Takřka stejného názoru je také starosta Družce. „Modernizovaná verze hymny se mi nelíbí. Současná hymna by se neměla měnit. Hymna je jistým symbolem, na který by se nemělo sahat,“ upozorňuje Zdeněk Kofent. Tomu přitakává i starostka Buštěhradu Daniela Javorčeková. „Vůbec nechápu, proč má někdo potřebu vytvářet novou verzi hymny. Myslím, že původní verze je dostatečně krásná, a nepotřebuje nijak vylepšovat,“ myslí si starostka.

Modernizovaná verze hymny se nelíbí ani stochovské starostce Miloslavě Becherové, podle které stávající verze více charakterizuje naši republiku.

„Hymna je hymna, a hymnou by měla zůstat, text hymny žádný stát nemění, není to dle mého názoru potřeba. Hymna taková, jaká je, je slušná, krátká, nikoho neuráží, je na ni zvyklý každý občan. Hymna by se měnit v žádném případě neměla,“ stojí si razantně za svým názorem Vítězslav Richter, starosta Knovíze.

To smečenská starostka Pavla Štrobachová upozorňuje na jiný problém. „Domnívám se, že tímto návrhem ČOV odklání pozornost od problémů, které má český sport a sportovci. Bylo by dobré, kdyby se ČOV raději věnoval podpoře a podmínkám sportování co nejširší veřejnosti. Snaha o změnu hymny patří do kategorie lidové tvořivosti. Příště je třeba napadne změnit vlajku,“ upozorňuje Štrobachová.

U Kladenským deníkem dotazovaných osobností jsme se nesetkali s jediným kladným ohlasem. „Modernizovaná verze české národní hymny se mi vůbec nelíbí. A myslím si, že měnit tento státní symbol tak razantně není vůbec vhodné. Naši národní hymnu mám ve svém srdci jako nejkrásnější skladbu a nelíbí se mi, k jakým experimentům byla použita,“ souhlasí se svými kolegy Vladimír Eichler, starosta Libušína.

Návrh nové verze hymny se vůbec nezamlouvá ani předsedovi Sokolské župy Budečské Miroslavu Davidovi. „Hymna je naše národní zlato, vznikla z vůle národu z obyčejné písně. Važme si historie a volby našich předků. Vážíme si i chorálu našich dávných předků Kdož sú Boží bojovníci. Pokud se hymna zdá někomu krátká při jeho momentálním ceremoniálu, může si ji zpívat s mnoha opakováními dále,“ vyzývá David.

Podle Miloše Baláka, ředitele Lesní správy Lány, má vše na světě svůj vývoj a změna je život. „V případě české národní hymny je to tuším za krátkého trvání Českého státu již druhý pokus. Bauerova verze z roku 2007 mi přijde povedenější. Nemyslím si však, že by mělo být prioritou nyní hned modernizovat, změnit nebo doplnit českou národní hymnu. Modernizovaná verze se mi nelíbí,“ řekl Balák, podle kterého může být fakt, že se mu nová verze nelíbí ovlivněno tím, že má na některé věci příliš konzervativní pohled.

Tento faktor naopak neovlivňuje historika a kladenského kronikáře Jaroslava Vykouka mladšího. „Nová verze hymny se mi nelíbí, a není to z konzervatismu. Připadá mi taková rozplizlá, samá kudrlinka, ztrácí se melodie. Připadá mi to, jako by se autor za každou cenu snažil udělat něco nového. Obávám se, že tuto verzi, mimo pěveckých sborů, by nikdo nezpíval,“ líčí Vykouk.

S pochopením se nová verze nesetkala ani u malíře a výtvarníka Přemysla Povondry. „Myslím si, že hymna, tak jak ji známe, by se neměla měnit. Text i melodie jsou zažité, a pro nás starší v nás vždycky vzbuzuje hrdost na nás na český národ, když ji zpívají sportovci u vztyčování vlajky, tak stejný pocit máme i my při sledování televize nebo i při vyhlašování přímo na stadionech,“ sdělil.

"Státní hymna patří k základním kamenům vztahu občana ke státu. Stát se podařilo našim mocným zmrzačit, zásadní amputací z hymny zůstala jen část, ale zaplať pánbůh za ní. Podívejte se, jaký je vzor chování v USA, když se hraje hymna. Ruku na srdce," kritizuje slánský galerista Jiří Hruška.

| Video: Youtube