Otázku nebo spíše vzkaz přečetl Petru Pavlovi jeden z moderátorů Petr Koděra. „U nás v Kladně měl vítěz komunálních voleb ve volební kampani billboardy Kladno bez nepřizpůsobivých. Máme zde patnáct základních škol a dvě z nich jsou rasově segregované. Téměř všechny děti v nich jsou romské. Myslím, že s tím nepohneme, dokud si majorita neuvědomí, že integrace Romů je důležitým dlouhodobým úkolem České republiky, a dokud pro ten úkol nezískáme i Romy,“ uvedl ve vzkazu pro prezidenta Petr Bořkovec.

Ještě před odpovědí připomněl moderátor Pavlův výrok z listopadu roku 2019, kdy v Městské knihovně Kladno při vzpomínkách na svá dětská léta prožitá na Kladně řekl: „Chodil jsem na základní školu, kde byla polovina spolužáků jiné barvy pleti, tak jsme se s nimi dost rvali. Ale já jsem za to rád, protože mě to zocelilo.“

S názorem Petra Bořkovce prezident Petr Pavel souhlasil. „To, že jsme se jako děti s Romy prali, je asi standardní, protože jsme se prali sami mezi sebou. A že zrovna ve Starých Kročehlavech byla velká část dětí z romské populace, tak jsme se samozřejmě jako děti prali i s nimi,“ vysvětlil Petr Pavel s tím, že to rozhodně nemělo nic společného s rasistickými předsudky. „My jsme se svorně prali všichni dohromady,“ dodal.

Integraci Romů neděláme dobře

Co se týká integrace Romů, je prezident přesvědčen, že to neděláme dobře. „Krátce před touto besedou jsem byl ve vinařické věznici a záměrně jsem se ptal, jaké procento tvoří romští odsouzení. Nedostal jsem konkrétní číslo, ale je jich většina,“ uvedl Petr Pavel.

„Vymanit se z toho kruhu, který ho pronásleduje dlouhou dobu a kterému jsme tak vydatně pomáhali naším sociálním systémem, je pro Roma za dnešních podmínek téměř nemožné. Pokud se totiž někdo z toho kruhu dostane a chce žít jinak, vlastní komunita ho vyloučí, protože už je jiný než oni - a ta naše ho nepřijme, protože je Rom,“ pokračoval prezident přirovnáním ke dvěma mlýnským kamenům.

Pro řadu Romů je tak podle Petra Pavla mnohem jednodušší být ve své velké komunitě, i když tam mnozí z nich třeba nejsou spokojeni a dokázali by si své životy představit jinak. „V romské komunitě vyrůstají děti, jejichž rodiče, někdy už i prarodiče, žili vždy pouze ze sociálních dávek. V systému, který je nemotivuje pracovat, dodržovat pravidla a zařadit se do společnosti. Logicky pak v takovém sociálním oddělení vznikají i segregované školy. Porozumění mezi komunitami pak být nemůže,“ dodal prezident, který je přesvědčen, že je v tomto smyslu nutné změnit sociální systém i přístup k těm Romům, kteří mají vůli a odvahu se z dosavadního života vymanit.

Prezident Petr Pavel o integraci Romů na Kladně. | Video: Deník

„Dát jim najevo, že jsou respektovanou součástí většinové společnosti, kterou nerozděluji podle barvy pleti, podle toho, že Rom rovná se nepřizpůsobivý, protože to je pitomost. Když jim dáme najevo, že je přijmeme a jejich snahu žít jinak oceníme, myslím, že to může motivovat i další. K tomu by je měl motivovat právě systém vzdělávání a sociální péče, který bude znevýhodňovat ten dosavadní způsob života na sociálních dávkách a zvýhodňovat to, že budou žít podle běžně uznávaných pravidel. Ale to jsme měli začít dělat už dávno…" Za tato slova si prezident vysloužil od přítomných potlesk.

Je v Kladně situace stále stejná, jako když zde chodil budoucí prezident do školy? Jak uvedla Jana Odvárková, kladenská koordinátorka sociálních služeb společnosti Člověk v tísni, legislativně se sice změnilo mnohé, ovšem v praxi - z jejího odborného pohledu - vlastně nic.

Problém je stejný, jen je skrytý

"V Kladně se sice zrušily některé ubytovny a stejně tak už neexistují zvláštní školy, ale reálně zůstává problém pořád stejný, akorát je více skrytý. V Kladně jsou ze 16 základních škol dvě segregované, do kterých dochází celkem 216 romských žáků, což je skoro 50 procent všech romských žáků v Kladně. Do tří dalších škol dochází romských dětí výrazně méně, okolo 10 procent, a do ostatních 11 škol dochází méně než 5 procent romských žáků. Problémem se aktuálně zabývá i ministerstvo školství. Romská populace je v Kladně stěhována stále do stejných lokalit,“ popsala současnou situaci Jana Odvárková.

V Kladně je podle jejích slov i tak mnoho ubytoven a bytová krize se neřeší. „Romy tak v Kladně dále máme nejvíce v Dubí nebo na ubytovně v takzvané Plynárně u Lega, tam je to hrozné. Dříve to byl Masokombinát nebo Americká. Když se tam ti lidé nechají pohromadě a nic se s nimi dále nedělá, je to pak ještě horší. Přitom i z jiných měst máme zkušenosti, že se nikdy nevyplatí všechny lidi z této komunity sestěhovat do jednoho místa, problém vždy ještě naroste. Ale obecně sociální byty scházejí, aby mohli být tito spoluobčané rozprostřeni do více míst,“ potvrdila kladenská koordinátorka sociálních služeb společnosti Člověk v tísni a dodala, že podle posledních průzkumů žije ve zhruba sedmdesátitisícovém Kladně okolo 5 až 7 tisíc příslušníků romské populace.

„Číslo ale nemusí být konečné, některé rodiny se k romské komunitě oficiálně nehlásí,“ uzavřela.