Podle nich je ještě brzy dělat nějaké závěry, například vloni vše nasvědčovalo tomu, že úroda bude skvělá, jenže pak přišlo několik týdnů sucha, a vše bylo naprosto jinak. „Vláha je začátek a konec všeho. Když nebude voda, tak můžete dělat psí kusy, ale stejně se nic neurodí. Přesně takhle to dopadlo v loňském roce. Vody bylo málo, což se také projevilo ve výnosech. Ve finále tohle počasí škodí veškerým plodinám. Co se týče mrazů, tak zatím teprve uvidíme. Budeme si nechávat dělat rozbory na to, jak nám plodiny přezimovaly. Nyní musíme rostliny pořádně nastartovat,“ říká Jaroslav Veselý, předseda žižického zemědělského obchodního družstva, které v posledních letech boduje v soutěži dodavatelů ječmene do plzeňského pivovaru.

Nebezpečím je podle něj v případě přechodu z mrazů do tepla například to, aby nebyl poškozen kořenový krček u řepky. „Nyní budeme hnojit a modlit se, ať se rostliny po zimě pořádně vzpamatují. V naší oblasti není déšť nikdy na škodu. Důležité je ovšem období května a června, když roste zrno v klase. V té době se tvoří vlastní úroda a musí se povést oba měsíce,“ dodává předseda. V Žižicích aktuálně čekají, až jim počasí dovolí vyjet na pole.

Do detailních rozborů se zatím nechtěl pouštět ani agronom Agry Řisuty Vít Krček. „V současné chvíli příliš nevíme, jak na tom jsme. Poměrně se oddaluje nástup jara. Dlouhé mrazy, které byly na přelomu února a března, nebyly zcela obvyklé i vzhledem k tomu, že zbytek zimy byl velice mírný. Až se oteplí, tak teprve uvidíme, jestli to všechny porosty přežily. Holomrazy okolo dvaceti stupňů jsou totiž celkem velké. Myslím si ale, že by většina porostů mohla přežít díky tomu, že nástup mrazů nebyl skokový a rostliny se měly čas připravit. Dle mého odhadu by mohly být zaorávky maximálně do deseti procent,“ řekl Kladenskému deníku Vít Krček.

Celá letošní zima byla poměrně dost suchá. „Předpokládám, že obsah půdní vláhy tím utrpěl. Alespoň, že nedávno napadl nějaký sníh. Uvidíme, jestli voda z něj se byla schopna udržet v půdě,“ říká agronom podle kterého teplotní skok z několika stupňů pod nulou na plus patnáct a více stupňů není problémem. Mnohem horší by to bylo naopak. „Pro nás je škoda, že se nám minulý týden v mrazech nepovedlo nahnojit. Báli jsme se toho, aby živiny neodtekly spolu se sněhem. Nyní budeme čekat, až půda znovu vyschne, což může znamenat propad v tom, že rostliny nebudou mít živiny v době, kdy by je asi nejvíce potřebovaly. Dobré by bylo, kdyby se nyní teploty držely kolem plus deseti až patnácti stupňů, nejlépe aby v noci vůbec nemrzlo. Ideálně kdyby bylo týden sucho, my bychom mohli pohnojit, a to by následně mohlo zamoknout,“ říká Vít Krček.

Ten vidí mezi loňským a tím letošním rokem zatím rozdíly. „Náběh jara byl loni dříve, na začátku března už se totiž dalo sít. Loňská špatná úroda ovšem nebyla daná jarem. Do začátku června bych řekl, že jsem ještě lepší porosty neviděl. Klíčové bylo ovšem sucho, které panovalo od půlky května do konce červa. V době, kdy se nalévá zrno, se všechno zazdilo. Dostali jsme se pak na nejhorší výsledek minimálně za posledních deset let. Vše může být i klidně letos dlouho ideální, ale najednou se situace za dva až tři týdny může otočit o tři sta šedesát stupňů,“ dodává agronom.