Podzemní prostory bývalé pískovny v motyčínské části Kladna–Švermova zaplní už zanedlouho směs elektrárenského popílku a vody. Podle dostupných informací požádaly o sanaci Lesy České republiky, které chtějí na základě odborných posudků vyřešit problém s nestabilním podložím v této oblasti, kde hrozí sesuvy a propady půdy. Ochranáři životního prostředí nemají vůči uvedeným plánům námitek, některé lidi z Kladna ale provedení nezvratného kroku mrzí.

„Je to škoda. Bude zničen jediný jeskynní systém, který v Kladně existuje. Jedná se o bývalou pískovnu, kde se lomovým a později štolovým způsobem těžil jemný pískovec,“ řekl Kladenskému deníku motyčínský obyvatel Tomáš Voldráb zajímající se o historii technických památek v regionu.
Pískovna je už od konce sedmdesátých let minulého století nevyužívána. Lom postupně získával stále více podobu přírodního útvaru.

„Podle mého názoru jsou vzniklé jeskyně, jejichž systém není ani pořádně prozkoumán, unikátní. Chodby jsou vysoké až pět metrů, nehledě na to, že se zde nachází například celá řada zkamenělin mořských živočichů,“ poznamenal Voldráb.

Podobně se vyjádřil i geolog a odborník na historii podzemí, a to nejen na Kladensku, Václav Cílek.

„Podzemních pískoven je v celé České republice poměrně málo. V té motyčínské je vidět bezvadný geologický profil, ukázky vodní sedimentace, doupata krabů či stopy po lezoucích červech. Nevýhodou pak skutečně je, že zde bude docházet k sesuvům. Nejlepší by asi bylo ponechat vše svému přirozenému osudu. Způsob zaplavení není zrovna citlivý,“ prohlásil geolog s tím, že podzemí by bylo možné před návštěvami zejména dětí a tím nebezpečím úrazu chránit jinak.

„Škoda je, že Kladno jako hornické město už vlastně ze svého podzemí nebude mít co ukázat. Vše bylo postupně zasypáno a po důlní činnosti tu nezbylo pod povrchem téměř nic,“ dodal Cílek.Odbor životního prostředí kladenského magistrátu se k projektu zaplavení podzemních prostor vyjadřoval v rámci správního řízení vedeného báňským úřadem. Na základě požadavků odboru byla dokumentace doplněna o podrobné odůvodnění akce, důslednější zdokumentování stavu lomu, průzkum výskytu netopýrů, botanický průzkum na povrchu a řešení dopravních tras.

Palivový kombinát Ústí nad Labem, který zaplavení podzemí zajišťuje, všechny výše uvedené podmínky v posledních přibližně dvou letech splnil. „Co se týče například výskytu netopýrů, bylo zjištěno, že v podzemí motyčínské pískovny se nezdržuje žádná jejich kolonie, ale jen několik jedinců. Ani ti tam nyní nejsou. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko proto udělila výjimku ze zásahu do biotopu. Souhlas vyjádřilo i ministerstvo životního prostředí a ani my jsme neměli další námitky,“ sdělil zástupce vedoucího jmenovaného odboru radnice Miroslav Čížek.

Jeskyně bude plněna takovým způsobem, že sezhora do ní budou provedeny vrty, kterými bude dovnitř vlita postupně tuhnoucí směs popílku a vody. Problémy by mohly nastat s případným poničením chráněných druhů rostlin vyskytujících se na povrchu. “Bylo proto dohodnuto, že v místech, kde se tyto rostliny nacházejí, nebudou vrty prováděny,“ doplnil Čížek.