Zachránkyně tonoucích ptáků se už loni obrátily na vlastníka jímky, Agrodružstvo Kačice, které je součástí koncernu Agrofert, na odbor životního prostředí kladenského magistrátu, Českou inspekci životního prostředí, katedru lesnické zoologie, novostrašecké honební společenství i na ochránce zvířat.
Odbor životního prostředí ani veterináři sice neshledali, že by byl porušen zákon, nařídili však zemědělcům zajištění jímky. K tomu už loni i došlo, tehdejší řešení ale nebylo příliš vhodné, pro ptáky vznikla dokonce dvojitá past. A kvůli nezajištěnému odtokovému korytu by mohli být v ohrožení i další živočichové. Nebo děti.
Plot s dírami ptáky nezastaví
„V zimě došlo k “naoko zabezpečení“ oplocení jímky, to však neplní funkci, jelikož jsou v plotu velké díry, přes které se ptáci stále jednoduše dostávají. Po více než roce se tam nadále topí větší množství zvířat. Úřady s tím nic nedělají a odborníci s takovou jímkou nesouhlasí,“ napsala Deníku Vendula Brabcová ze spolku na ochranu zvířat OBRAZ.
Deník oslovil kvůli přetrvávajícím stížnostem i koncern Agrofert. „Zkoušeli jsme i na základě doporučení odborníků nainstalovat přes jímku pletivo, které mělo zcela zamezit ptákům dostat se k jímce. Většina ptáků ale z prostoru jímky dokáže sama odletět a zakrytí jim v tom naopak bránilo. Proto jsme toto opatření vyhodnotili jako neúčinné a pletivo odstranili. Jak ukázalo i místní šetření České inspekce životního prostředí, nebyl v jímce zaznamenán nadměrný úhyn ptáků ani jiných živočichů,“ sdělil mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský a připomněl, že i zákon počítá s jistým, bohužel nevyhnutelným úhynem živočichů při stavebních, zemědělských či jiných činnostech. „Nad rámec zákonných požadavků přijímáme průběžně opatření, která by vliv naší činnosti na volně žijící zvířata minimalizovala,“ dodal.
Řešením by mohly být panely
Podle odborníků z České zemědělské univerzity univerzity ovšem efektivní řešení existuje. Jak sdělila Hana Brinkeová z Katedry myslivosti a lesnické zoologie, použití pletiva, sítí nebo plachet není nejlepší ochranou ptactva. „Ideální by bylo úplné zakrytí, respektive zmenšení otevřené plochy například betonovými panely. Následný otvor by zůstal otevřený pro účely čištění a odsávání jímky a zakryt by mohl být dále už jen rámem z drobného pletiva, které by se dalo snadno udržovat a čistit například od spadaného listí,“ vysvětlila Brinkeová.
Podle myslivců z Honebního společenství v Novém Strašecí utonuly v minulosti v jímce dokonce i srny. Jak potvrdil starosta honebního společenství Jan Pospíšil, náprava byla tehdy zjednána neprodleně. „Je to už řadu let, kdy se tam srny utopily. Následně došlo k oplocení objektu,“ řekl Deníku Pospíšil, podle kterého zřejmě zvířata zahnal do jímky volně pobíhající pes. „Místní vypouštějí odpoledne a k večeru své psy do volné přírody a ti lesní zvěř vyhánějí z jejich teritorií. Obecně má zvěř čím dál méně úkrytů.“
Deník prověřil situaci přímo na místě. Silážní jáma a sousední jímky se nacházejí mezi poli jen pár set metrů od obytné části obce. Jímky jsou zabezpečeny zábradlím a pletivem ve výšce přes dva metry, s oky různých velikostí od pěti do zhruba dvaceti centimetrů. Místy je oplocení zrezivělé i poškozené. Jako plašiče ptactva jsou tam použity různé plechovky od piva a polyethylenové sáčky. Celkově působí místo nevzhledným dojmem. Co se týká koryta - přepadu pro odtékající močůvku ze silážní jámy, to zabezpečeno není. Odhadem se tam nachází zkvašený kal ve výšce zhruba po kolena. Do koryta někdo odhodil kromě dalších odpadků i zadní dveře z osobního auta. Pro zvířata z volné přírody, psy i malé děti může být koryto poměrně nebezpečnou pastí.
V čase naší odpolední návštěvy v úterý 19. září, kdy se venkovní teploty pohybovaly okolo pětadvaceti stupňů Celsia, byla poklidná hladina potažená hutnou krustou a v obou nádržích ani kolem nich se nenacházely žádné mršiny ani živí ptáci.
