Jak je těžké najít člověka, který vám bezúplatně a bezelstně pomůže, se rozhodl zjistit Kladenský deník. Na nejfrekventovanější silnici vedoucí z Kladna na Prahu, v místě, kde se střetávají oba exity na Buštěhrad, redaktorce Kladenského deníku dojelo auto. Za vozidlo řidička postavila výstražný trojúhelník a vyzývavě otevřela kapotu.

Čekání na pomoc
Třicet minut čekala, až jí někdo zastaví a pomůže. Obcházela odstavené vozidlo, držela ruku v dlaních a prosebně pohlížela na kolemjedoucí desítky aut. Vše zbytečně. Nikdo nezastavil.

Stopování
Po třiceti minutách už viděla, že vlastní aktivita bude nutná a účinnější než předstíraná bezmoc. Začala stopovat. A stopovala, stopovala a stopovala. Za dalších třicet minut se jí podařilo zastavit dokonce pět vozidel. Z toho byli čtyři muži a jedna odvážná žena.

Zachránci
Reakce zastavujících byla vždy podobná. „Co se stalo? Jak můžu pomoci? Máte nějaký problém?“ shodli se všichni. „Většinou se snažím zastavit a pomoci. Nikdy nevíte, kdy vy sami budete pomoc potřebovat,“ uvedl první řidič. „Chlapovi bych nezastavila, to bych se bála,“ uvedla řidička. „Bydlím tady nedaleko a tak bych vám určitě někoho na pomoc zavola,“ dodala.
„Stavím, jen když není zaparkování u druhého vozidla riskantní také pro mě,“ podotkl třetí řidič. „Většinou stavím jen u bouraček, ale snažím se pomoci vždy, když je to možné,“ uvedl řidič, který vystoupil z vozidla i s partnerkou. „Mrzí mě to, myslel jsem, že vám pomohu,“ odvětil zklamaný pátý zachránce, který zjistil po odhalení pravého důvodu zastavení, že redaktorku vlastně zachránit nemůže.

Štastný konec
Ačkoliv kolem auta redaktorky projelo za hodinu čekání několik desítek i možná stovek aut, dočkala se nakonec kýžené pomoci jedině díky tomu, že se vlastní aktivitou zapojila do zastavování jedoucích vozů. Pokud by jenom stála, nezastavil by nikdo. Stačilo málo. Zvedout palec a natáhnout ruku. Prakticky to šlo potom už samo