Na ukládání kalů v přírodě mezi Malíkovicemi a Drnkem upozornili redakci Kladenského deníku čtenáři. Na místě se skutečně nacházejí páchnoucí temné haldy. Případem už se zabývá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Česká inspekce životního prostředí i slánský odbor životního prostředí.

Pokud by se potvrdilo, že byl porušen zákon, kdy by například šlo o závadnou látku unikající do vod, hrozila by původci návozu pokuta až do milionu korun.

S fotoaparátem a kamerou jsme se vypravili na místo a začali pátrat po původci biologického odpadu. Podařilo se nám zjistit, že plochu, která náleží Zemědělskému družstvu Hradečno, si pronajímá Antonín Hajzler z Rakovnicka.

Přestože nemá potřebná povolení, ukládání kalů z čistírny odpadních vod (ČOV) nepopírá, odmítá však sdělit, ze které čistírny odpadních vod pocházejí a kam jsou později zase odváženy.

Doklady? Jen papírová válka

„Doklady pro uložení kalů jsem neměl, to je pravda, ty si aktuálně vyřizuji. Za mě je to jen papírová válka. Opravdu jsem nezpůsobil žádnou ekologickou havárii. Odkud jsem ale kaly získal, jsem neřekl ani úředníkům z životního prostředí ve Slaném. Nebudu svým dodavatelům a odběratelům přidělávat problémy, kterých mají i tak dost, když nevědí, jak s odpadem naložit. To v Česku prostě moc dořešeno není,“ říká Hajzler s přesvědčením, že na něho bylo posláno anonymní udání.

„Věřte mi, že to je věc, která se jinde děje naprosto normálně, a když pojedete kolem nějakého pole, válí se tam stejné hromady, které zemědělci rozmetají a poté zaorávají. A nikdo to neřeší. Jen u mě. Rozhodně nejsem člověk, který ničí životní prostředí. Nevozím na louku žádné jedy,“ prohlašuje Antonín Hajzler a dodává: „Kaly získávám proto, že výhledově chci sušinu z nich získanou používat na vytápění. Vlastníme v Novém Strašecí velký areál, kde bychom rádi podnikali. Aktuálně se proto zabývám i vývojem kotle, který by dokázal tyto biologické zbytky spalovat. Zatím to mám jako koníčka. Když jsem před časem býval jednatelem společnosti Farma Pavlíkov, tam už se s tím dělalo a zkoušely se různé věci, jak odpad využít. “

Jak zjistil Deník, zkušený manažer stál v minulosti ve vedení řady dalších zemědělských podniků a není to poprvé, kdy se pohybuje na hraně zákona. Aktuálně figuruje například v kauze tří set utýraných krav ve farmě na Chomutovsku. Případem se od jara letošního roku zabývá ústecký soud. Hajzlerovi, stejně jako majiteli farmy Františku Hronovi, hrozí až desetileté vězení. „Krávy uhynuly, ale je to všechno přifouknuté. Ve společnosti Ekochov CMN jsem tehdy působil jako ředitel a neměl jsem s dobytkem nic společného. Už jste viděla někdy ředitele, který by se staral o krávy? Mimo to jsem vedl další dva jiné podniky,“ vysvětluje Hajzler.

O skládce na malíkovském katastru neměl tamní starosta Antonín Janča ani tušení. „Divil jsem se, že tu něco takového je. Je to přece jen daleko za vsí. Navíc je do lesa a na louku zákaz vjezdu vozidel mimo povolení. Je to pro nás nepříjemné překvapení. K nám na obec žádné upozornění nepřišlo, i když už to přes měsíc řeší několik institucí - jak jsem se od vás dozvěděl," řekl Deníku starosta Janča.

Verdikt o kalech zatím nepadl

Jaké je složení odpadu z ČOV vyváženého na louku u Malíkovic, je nyní předmětem šetření. Petr Okenfus z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělských vstupů Deníku sdělil: „Provedl jsem kontrolu na zemědělského prvovýrobce, respektive na zemědělský subjekt, s tím, že kaly nejsou k použití na zemědělské půdě. Nevíme, pro koho jsou kaly určeny, ani odkud pocházejí. Z mého pohledu to není v pořádku. Zatím je vše součástí správního řízení. My jako oddělení kontroly zemědělských vstupů jsme vše navíc podali i na Českou inspekci životního prostředí."

Podle slov Miriam Loužecké z tiskového odboru České inspekce životního prostředí (ČIŽP) na pozemku u Malíkovic proběhlo místní šetření 5. října. „Inspektoři zdokumentovali zde umístěné kaly. Oddělení ochrany přírody ČIŽP nyní bude zjišťovat, jak je s kaly dále nakládáno (a zda v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb.) Vzhledem k probíhajícímu šetření zatím nemůžeme sdělit více," uvedla Loužecká.

Podnět od ČIŽP doputoval v minulém týdnu i na stůl slánským úředníkům z oboru životního prostředí. Také na jejich verdikt je potřeba si ještě počkat. „Celou záležitost prošetřujeme, v současné době nemůžeme poskytnout žádné informace,“ řekla Deníku Dagmar Zusková, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu ve Slaném.