„Nepíchavé jedličky jsou překrásné, radost pohledět, přivonět si, i se stromku jen dotknout, jenže když vidím cenu, je mi líto investovat tolik peněz. Zvláště když dcera potřebuje ještě k Vánocům koupit bundu. Zkrátka se musíme uskromnit a vystačit s umělým stromem, který donesu na Štědrý den ze sklepa,“ konstatuje čtyřiatřicetiletá Jarmila z Kladna.

Podle svých slov dříve doma mívali borovičku, nikdy umělý stromek. „Někdy nám na něj zase třeba zbyde. Ale je výhoda, že Kladno je o Vánocích krásně vyzdobené a nasvícené, takže si užijeme nádhernou atmosféru i mimo domov,“ dodala žena.

Starší přípravka Sokola Hostouň na turnaji v Černošicích stříbrná / 12. 11. 2017
Přiveďte děti do Hostouně. Budou se hýbat a naučí je tu hrát fotbal



Přestože koupě živého stromku je zásahem do peněženky (ceny jsou zhruba od 259 korun do 1299 korun), rok od roku vyznavačů přírodní výzdoby přibývá. Potvrzují to i oslovení prodejci.

„Už v prvním týdnu jsme prodali více než sto stromků. Lidé stále chodí, ptají se, zjišťují, více než v loňském roce, takže zájem opravdu vzrůstá,“ říká prodejce Lukáš Ondruch.

Není sám. To stejné potvrzuje i Michal Klačko. „V posledních letech se lidé vracejí ke starým vánočním zvykům, mezi něž živý strom patří. Přírodu ničím nenahradíte,“ uvádí. Také prodejci v Kladně i Slaném se shodují, že největší zájem je o smrky a jedle.

Stavíme nové Lidice a vernisáž výstavy Domov můj – svědectví portrétu.
OBRAZEM: Stavíme nové Lidice a výstava Domov můj – svědectví portrétu

Mezi hlavní kritéria patří stále cena a pak také souměrnost dřeviny, hustota a pravidelnost větví.

„Lidé vybírají, vracejí se od jednoho ke druhému. Někdy ani po dlouhých minutách nevědí, co si koupit. Někdo naopak přijde a sebere ten první v řadě a pospíchá,“ dodal prodejce.

Většinou nabízí stromky z plantáží. Jsou velmi souměrné, jelikož nerostou nadivoko v lese. Ty křivější použijí prodejci do svazků větví. Kdo si chce doma dopřát vůni lesa a nechce pořizovat strom, koupí za pár desítek korun krásný svazek na věnec, do vázy nebo truhlíku.

„Kdyby to bylo na mně, určitě bych si koupila živý stromek. Borovičku tak sto šedesát centimetrů vysokou. Kdysi jsem ji mívala v bytě, když byl ještě syn malý. Teď bydlím s přítelem a jeho maminkou. Jelikož mají svůj stromeček umělý jako památeční a rodinný, budeme zdobit ten. Ale k živému bych se ještě někdy ráda vrátila,“ řekla například Jitka Krňanská.

Ilustrační foto.
Po víkendu plném nehod vyzývají kladenští policisté řidiče k opatrnosti



Kromě krásného přírodního vzhledu a vůně čerstvého jehličí je důležitá i ekologická stránka věci. Mezi lidmi přetrvává mylný názor, že umělé stromy šetří lesy. Dnes už to dávno není pravda, protože většina vánočních stromků je speciálně pěstována k tomuto účelu. Stromky, které majitelé vyřezávají z klasických lesů, by stejně musely z porostu zmizet a je jenom výhodné, odstranit je v předvánoční době.

Jak uvádí Sdružení pěstitelů vánočních stromků na svém webu, odborníci na rakouské univerzitě ve Vídni zjistili, že na výrobu jednoho umělého vánočního stromku se spotřebuje tolik kyslíku, kolik by nestačil vyprodukovat přírodní strom po celou dobu svého růstu. Člověk ale nežije stovky let, aby jedním umělým stromkem vyrovnal kyslík z přírodního lesa.

Všechny generace diváků znají Josefa Zímu jako prince Radovana z pohádky Princezna se zlatou hvězdou.
Josef Zíma si o Vánocích na pohádky příliš nepotrpí