Úvěr se stane finanční rezervou až do roku 2020 a zároveň jím Kladno splatí dluhy z minulých let. Podle radního Přemysla Mužíka by mohly být vypůjčené peníze použity v následujících letech na modernizaci autobusového terminálu a podzemního parkoviště, což vyjde na 250 milionů korun, na rekonstrukci pěší zóny v hodnotě 100 milionů korun či opravu střechy zimního stadionu. Kladno by rádo vybudovalo dále i nová sportoviště na míčové hry a výhledově i další krytý bazén. 


Přestože čerpání úvěru zastupitelé schválili, někteří opoziční zastupitelé vyjádřili obavu z případného růstu úroků v následujících letech. Takto se vyjádřil například opoziční Miroslav Bernášek (ODS). 

Město prý hospodaří dobře


Podle primátora Milana Volfa (Volba pro Kladno) jsou takové obavy zbytečné. Město prý hospodaří dobře a v posledních letech navíc snižuje zadlužení, které v minulosti vzniklo kvůli úvěrům, které někdejší vedení Kladna čerpalo jako podíl k dotacím, přičemž dotace činily více než 700 milionů korun. „Oproti 94 milionům uhrazených na splátkách městských úvěrů včetně úroků v roce 2015, uhradí město v letošním roce pouze 59 milionů korun. Loni se nám podařil první významný krok,“ říká Volf.


Podle primátora Milana Volfa se Kladno nyní zbavilo nevýhodných úvěrů, které si vzalo minulé vedení města a ušetřili jen na úrocích 30 milionů korun. 
„Víme, že například do škol musíme investovat desítky milionů korun, stejně jako do oprav komunikací a rozvoje města. V minulosti totiž zcela chyběla koncepce rozvoje. Je to výsledek tureckého hospodaření s jediným motivem, kterým bylo čerpání dotací za každou cenu,“ sdělil primátor.


Někdejší kladenský primátor Dan Jiránek (ODS), který je dnes v opozici, se hájí slovy, že za něj vedení Kladna špatně nehospodařilo a čerpalo dotace na řadu potřebných a vydařených projektů.


„Pochopitelně ne vždy se všechno povede. Nám se nepovedla rekonstrukce divadla, jelikož jsme se spojili s firmou, která následně zkrachovala. Ale byla i řada projektů, které se podařily a město jsme posunuli o kus dopředu. Současný primátor Milan Volf pro spoustu těch věcí tehdy hlasoval,“ připomněl Jiránek.

Doba tvrdých dotací pryč

„Existovala strategie, podle které jsme čerpali. Tuším, že i současný primátor hlasoval tehdy pro. Snažili jsme se postarat o základní věci, jakými je infrastruktura. Požádali jsme o dotaci na kanalizaci ve Švermově, kterou jsme dodělali. Dále jsme provedli řadu projektů v Kročehlavech, což Milan Volf tehdy také odsouhlasil. Tam jsme vyčerpali dotace kolem 300 milionů korun.

V Kročehlavech jsme dělali namátkou silnici, sportovní hřiště, které po nás dokončili naši nástupci,“ uvedl bývalý primátor a dodal: „Také jsme čerpali dotace na zateplení školek. To byla velká priorita, jak ušetřit. Kromě toho se nám podařilo přestavět kasárna na vysokoškolský areál a umožnili jsme i navazující projekty, když žádala ČVUT na opravu Kokosu. Dluh, který po nás zůstal, dělá zhruba pětinu až třetinu toho, co se nám podařilo sehnat. V tomto smyslu nebyl dluh nijak neúměrný. Nakonec se k nám jezdily dívat i komise z EU, jak nám projekty na sebe pěkně navazují,“ doplnil opoziční Dan Jiránek.


Podle Volfa je doba tvrdých dotací pryč. „Všechny investiční akce děláme nyní z vlastního rozpočtu. Už se nám podařilo umořit dluh města o bezmála 200 milionů korun. Přitom jen v roce 2014 muselo město na úrocích původních nevýhodně nastavených úvěrů uhradit z rozpočtu 16 milionů korun, letos výše úroků z úvěrů nedosáhne ani třímilionové hranice,“ uzavřel primátor.