Starosta Křivoklátu Milan Naď k plánům Povodí Vltavy řekl: „Autoři nás a potažmo i občany Křivoklátska uklidňují, že by vodní dílo fungovalo jen při povodních, jinak by byla přehrada prázdná. Vysvětlují nám, že by se zatopilo možná jednou za pět, deset nebo dvacet let, podle toho jaká bude povodeň. Osmatřicet metrů vysoká zeď u legendární hospůdky Ludmily v Roztokách! Tak to si tady nikdo 
z nás vůbec nedovede představit."

Podle plánů, které jsou 
k dispozici k nahlédnutí na stránkách Povodí Vltavy, by budoucí vzdutí přehrady měřilo až 38 kilometrů. Mnozí místní občané, ale i chataři a chalupáři upozorňují, že by se časem ze suché hráze mohla stát klasická přehrada.

Jednoznačně zamítavé stanovisko zaujali proti výstavbě také v Roztokách u Křivoklátu. „Záměr, který nám přišel z Povodí Vltavy, jsem zveřejnila a ohlas místních byl takový, že je to nesmysl. Stavba hráze se snad sice zatím neplánuje, ale je potřeba, abychom byli v obcích ostražití. Budeme se ale o vše kolem tohoto záměru zajímat a sledovat," konstatovala starostka Roztok Lenka Peterková.

Proti výstavbě retenční nádrže bojují nejen starostové dotčených obcí, ale už i veřejnost. Na sociálních sítích vznikají komunity, které záměr odsuzují. Odpůrci nádrže založili petici s názvem Zachraňme údolí Berounky. Ta vznikla počátkem tohoto týdne a podpisů pod ní stále přibývá. Nesouhlas s vodní nádrží na řece Berounce vyjádřil také ředitel Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Petr Hůla i někteří poslanci, například bývalý hejtman Středočeského kraje Petr Bendl (ODS) žijící v dolním Bezděkově na Kladensku.

„Osobně jsem přesvědčený, že má stát budovat a silně podporovat více malých nádrží, rybníků, tůní a podobně, než aby zničil tento jedinečný kout přírody. Obávám se, že je tento projekt myšlený vážně a postupně salámovou metodou bude prosazován. Je nutné vyzvat všechny dotčené obce a kraj k odmítnutí takového projektu a zabránění jeho realizaci hned od počátku," řekl k tomu na sociální síti Facebook.

Právě zde také vznikla stránka sdružující odpůrce výstavby vodní nádrže. Stránku Naše Berounka /Ne přehradě/ založil Josef F. S. Král, předseda sdružení Tvrz Libušín. Ten zde uvedl, že se s poslancem Petrem Bendlem sešel tento týden v Parlamentu České republiky.
„Hovořili jsme spolu v širším kontextu o vypracované studii společnosti Povodí Vltavy. Shodli jsme se, že realizace jakéhokoli takového projektu je nevratný zásah do krajiny a jeho negativní vliv na přírodu by mohl být fatální," uvedl Josef F. S. Král.

Rozdílné názory

Snahu Povodí Vltavy mohou zhatit především dotčené obce, a to pomocí územních plánů. Pro stavbu nádrží by totiž museli zastupitelé souhlasit s umístěním stavby. Pokud by tak udělali, výstavbu nádrže by tím povolili. Ale názory se liší. Především představitelé obcí z dolního toku řeky Berounky jsou vesměs pro výstavbu nádrže.

„Jménem občanů Srbska říkám ano. Tahle stavba by měla smysl. Mohla by pro nás znamenat skvělou a podle všeho i jedinou možnou ochranu proti povodním, které nás už několikrát tvrdě postihly," řekla Aktuálně.cz starostka Srbska Svatava Biskupová.

„Studie vypočítala, že při stavbě některého z typů hrází by bylo ochráněno více než 3300 lidí a majetek v hodnotě zhruba třiceti miliard korun," informoval mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Nádrže by totiž byly otevřené a zavřely by se pouze v případě povodní. Největší vodní nádrž by tak mohla pojmout až stoletou vodu a do koryta by upouštěla průtok v hodnotě zhruba dvouleté vody.

Zničená údolí

Výstavbou vodní nádrže by došlo ke zničení údolí řeky Berounky, hlavně pak míst tolik známých z legendárních povídek spisovatele Oty Pavla, jako například Hostinec U Rozvědčíka. Voda by však postupovala dále údolím Tyterského potoka, a to až k objektu Gypsárna.
Vodní nádrž by sice byla po většinu času otevřená a voda by normálně protékala, jak tvrdí zpracovatelé, ale v případě povodní by se uzavřela. A postupně by se tak začala zatopovat údolí řeky. Nutné by tak bylo zbourat řadu staveb, ustoupit by musely chatové oblasti, rekreační střediska. V případě vybudování vodní nádrže u Roztok by to znamenalo zatopení chatové oblasti Višňová na levém břehu Berounky, pod vodou by byla z části také komunikace mezi obcemi Roztoky a Branov včetně údolí potoka Klučná. Zatopení by neunikl ani kemp u Branova, ale také přívoz u Branova včetně lokality V Luhu.

„Vlastníme chatu u řeky Berounky několik desítek let, a to v lokalitě Višňová. Po povodních v roce 2002 jsme investovali nemalé peníze, abychom chatu udělali obyvatelnou. Se stavbou jakési přehrady nesouhlasím a je dobře, že vedení obcí také ne. Zatopení romantických zákoutí na Berounce se rovná konec rozvoje této lokality a také odliv turistů," nechal se slyšet například chatař Vladislav Hůla.

Letité debaty

O vodní nádrži na řece Berounce se debatuje již dlouhé desítky let. Udělat splavnou řeku Berounku se pokoušeli už nacisté v době Protektorátu Čechy a Morava, ale také následně komunisté. Poté debaty poněkud utichly. Znovu se nad výstavbou vodního díla na Berounce začalo hovořit v roce 2014.