Jak sdělila mluvčí kladenské radnice Štěpánka Filipová, město nechává odborníky prověřit celkový stav domů. „Aktuálně se zjišťuje rozsah poškození, mimo jiné padající omítka, stav věžových domů a s tím související finanční náklady. Na základě toho bude možné rozhodnout, co, kdy a jak, a také zajistit zdroj financování. Dle současných informací to vypadá, že si oprava šesti věžových domů vyžádá náklady v řádu několika stovek milionů korun," řekla mluvčí Filipová.

Kromě zamýšlené nákladné rekonstrukce vedení města ve spolupráci se Spolkem Halda plánuje v jednom z věžáků vybudování muzea.

Jak potvrdil předseda Spolku Halda, Roman Hájek, koordinační schůzka se na městě uskuteční tento týden. Město by poté mělo vybrat dodavatele, který se vybudování muzejních prostor ujme. „To, jak by mělo muzeum vypadat už je známo, projekt je hotový. Je potřeba nyní vybrat někoho, kdo vše zrealizuje. Muzeum vznikne v prvním věžovém domě ve směru od Rozdělova naproti kostelu svatého Václava. Návrh počítá s úpravou vstupní haly, aby se dostala do stavu, ve kterém byla krátce po dokončení. V prvním suterénu je počítáno s expoziční částí, kde bude představena historie urbanismu sídliště a jeho tvůrců,“ popisuje Hájek.

Dále budou upraveny kryty civilní obrany ve druhém suterénu. „Ty se uvedou do stavu, jako by měl přijít útok imperialistů a lidé se měli kam schovat. Expozici završí ukázkový byt. Bude vybavený jako v padesátých letech,“ dodal Hájek. Sbírka exponátů je už pohromadě.

Kolik peněz si vyžádají případné stavební úpravy a zda muzeum otevře už letos, je na rozhodnutí města. „Co se týče Muzea ve věžáku, v současné době běží výběrové řízení. Jeho výsledky se bude zabývat rada města,“ uzavřela mluvčí kladenské radnice.

Co jsou rozdělovské věžáky?

close Šestice kladenských věžáků je památkově chráněný unikát. info Zdroj: Deník/Jan Brabec zoom_in Trojice architektů navrhla šestici obytných domů tvořených ze tří propojených celků (do tvaru písmene T). Konstrukce je tvořena železobetonovým skeletem a výplňovým cihelným zdivem. Fasáda je z keramických materiálů, zvláštností domů jsou i keramická domovní znamení vytvořená českými sochaři (Marta Jirásková, Hana Wichterlová, Břetislav Benda, Bedřich Stefan, Martin Reiner a Mary Durasová). Výjimečným se stal i způsob vytápění, kdy bylo použito systému Crittal (rozvod tepla ve sloupech a průvlacích nosného skeletu domu, spolu s topnými hady v podlahách). Z hlediska architektury se jedná o ojedinělý příklad tzv. poválečného perretismu tedy odkazu na novoklasicistní architekturu francouzského architekta Augusta Perreta. Architekti při svém návrhu použili velice pestrou a zajímavou skladbu materiálů jak v interiérech domů, tak především na jejich fasádách - kde je použita kombinace břízolitové omítky a kabřincových obkladů s užitím tzv. fasonových kusů. Hlavní stavební práce na věžových domech proběhly od března 1953 - do prosince 1957. (zdroj: Wikipedie)