Jednou z jeho úspěšných publikací je i ta s názvem „Takové to bylo na šachtě“, která vyšla již v roce 2008. Kladenské doly totiž sehrály v Josefově životě velkou úlohu. Na šachtách strávil přes třicet let života. Po absolvování průmyslovky začínal kdysi na dole Zápotocký jako důlní měřič, přičemž jeho posledním působištěm byl důl Schoeller v Libušíně, kde působil jako bezpečnostní technik.

„Přál bych si, aby prostřednictvím knihy doly zůstaly v mysli těch, kteří zde pracovali a zároveň se i místní děti dozvěděly, jak Kladno a jeho okolí dříve vypadalo a že šachty a Poldovka byly nedílnou součástí života snad každého místního člověka,“ připomněl Josef Seifert.

Jelikož Pepča, jak je mezi kolegy přezdíván, dlouhé roky ochotně spolupracuje také s redakcí Kladenského deníku, přejí mu i redaktoři hlavně hodně zdraví a energie do dalších let. Z původní sestavy už nás zde sice mnoho nezbylo, ale Ti, kteří zůstali, se připojují k zástupu gratulantů.

„Milý Pepčo, ať Tě stále baví svět a stejně tak fotografování. Už se moc těšíme, až tohle složité období pomine, že se zase v terénu při nějaké prima reportáži setkáme. Osobně Tě znám dlouhé roky a nikdy v životě jsem Tě nepotkala naštvaného, nespokojeného nebo zakaboněného. Kdykoli jsem byla v koncích s chybějící fotografií, stačil jeden telefonát a za pár minut jsi vykouzlil požadovaný, třeba i historický snímek. V Tvém životě totiž nechybí nikdy ochota a nezištnost a to se cení. Moc Ti proto děkuji za všechno, mám Tě ráda a těším se na Tebe a přeji Ti to nejcennější, pevné zdraví,“ Katka Husárová

„Pepču znám už nějakou dobu. Už od první chvíle jsem měla pocit, že ho znám odjakživa. Je to milý, pozorný muž, plný síly, zájmů a vědomostí. Pepíčku, do dalších let Ti přeji hlavně zdraví, protože to je to nejdůležitější. Dále Ti přeji, ať máš stále plno sil a chuti do práce a zábavy. Mám Tě ráda a těším se, až se konečně opět potkáme,“ Lenka Jirásková.

„Josef Seifert byl jedním z prvních lidí, se kterými jsem při nástupu do Kladenského deníku v roce 2017, coby elév, spolupracoval. Po několika dnech práce v redakci jsem byl vyslán na kladenský městský ples. Z první akce, ze které jsem dělal velkou reportáž, jsem byl hodně nervózní. Pomohl mi ale právě magistrátní fotograf Pepa. Jeho přátelský přístup měl za důsledek to, že opadla nervozita. Po celý večer mi navíc dával cenné rady mistra fotografa, ze kterých do teď čerpám,“ vzpomněl na první setkání s Josefem Seifertem redaktor Kladenského deníku Jan Brabec.

„Pepčo, bych chtěl k narozeninám z celého srdce popřát jen to nejlepší. Jsi člověk mé krevní skupiny, který mi takřka kdykoli vyšel vstříc, vždycky mi pomohl. Jak by bylo na světě krásně, kdyby byl každý alespoň z části takový, jako Ty. Doufám, že Tě bude provázet síla, držet se Tě zdraví a ještě dlouho bude tvůj prst vládnout spoušti fotoaparátu,“ dodává Honza Brabec.

A v neposlední řadě se s přáním připojuje i redakční sporťák, Ruda Muzika. „Pepu znám dlouhé roky. Od počátku mi byl sympatický, protože má jako správný Kladeňák hezký vztah ke sportu. Toho si velmi cením. A také skutečnosti, že i mně nejednou vytrhl takzvaně trn z paty, když mi obratem poslal nějakou krásnou reportážní fotografii ke článku. S Pepčou je radost spolupracovat,“ potvrzuje sporťák. „Milý Pepíčku, i já se připojuji ke gratulantům a k tvým 80. narozeninám Ti přeji hlavně hodně zdraví,“ uzavírá Ruda Muzika.