Na podporu návratu ke stavu před zářím loňského roku sepsali Kladeňáci petici. Podpisy ji stvrdilo přes dvanáct set cestujících. V tomto týdnu byla předložena krajským zastupitelům a na úterním mimořádném zasedání i kladenským zastupitelům. V Kladně však k jednání o dopravě nakonec vůbec nedošlo. Zastupitelé se tématem budou zabývat v březnu.

„Není to tak, že bychom s vámi nechtěli jednat, ale čeká nás plno věcí, které musíme připravit. V diskuzi bychom nic nevyřešili. Jsme s vámi poměrně v konsensu a chceme to řešit. Vše připravíme jako bod k projednání dopravy do březnového zastupitelstva. Potřebujeme usnesení, což je pro jednání s krajem důležité. A věřte, je to ku prospěchu věci," vysvětlil na úterním zasedání kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladna). Zároveň připomněl, že v minulých dnech jednali zástupci města se členy petičního výboru o dopravě dvě hodiny.

Kladno čeká na čísla od kraje

Náměstek Robert Bezděk (ANO) potvrdil, že na setkání probírali vše bod po bodu. „Současně jsme petenty informovali, že jsme s krajem vedeme jednání a že jsme obdrželi podklady týkající se přístupové smlouvy o používání tarifu PID. Mimo to jsem si ještě na kraji vyžádal přílohy a počty cestujících, kteří využívají jednotlivé linky. Čísla od kraje byla přislíbena do konce ledna, ale zatím jsem je neobdržel,“ řekl Bezděk.

Ať budou výsledky jednání jakékoli, cestující se hlavně chtějí dostat včas do cíle. „Žádáme o návrat k dopravě, aby četnost a napojení spojů byly alespoň takové jako před zářím loňského roku. Jde především o linku 330 z Veleslavína do Švermova, která byla hodně omezena, a zároveň navrhujeme další body týkající se například dopravy do Slaného. Jako hlavní řešení navrhujeme plnou integraci Kladna do systému PID. V tom se s vedením kladenské radnice neshodneme," vysvětluje člen petičního výboru Jan Mourek.

Hlavním poselstvím petice podle Mourka je, aby jak Středočeský kraj, tak Kladno dospěly k přijatelnému řešení, které bude schůdné pro obě strany.

Za vstřícný krok ze strany kladenské radnice považuje Mourek pomoc v rámci městské hromadné dopravy. „Přislíbili nám přímou linku ze Švermova do Kročehlav, která v současné době schází. Většina spojů končí na autobusovém nádraží, cestující do Kročehlav musí přestupovat. A cesta do Kročehlav s přestupem trvá třeba půl hodiny, zatímco dříve tam byl člověk i za deset minut. Bývala ještě i přímá linka 609, která je v současné době vedena jinou trasou. Dříve tuto trasu do Kročehlav absolvoval člověk do čtvrt hodiny, nyní záleží i na přestupu, čas narůstá a spoje nejsou koordinované," popsal konkrétní úskalí při cestování Kladnem Jan Mourek.

Spojení centrum - nádraží - Švermov

Pomoci kladenské dopravě chce i ředitel kladenské ČSAD MHD Ludomír Landa: „Výsledkem je snaha posílit městskou linku spojující centrum, autobusové nádraží a čtvrť Švermov. Aktuálně jsme zpracovali podklady, předložíme je magistrátu a město rozhodne o datu platnosti."

Mluvčí města Vít Heral poznamenal, že pomoci může i dopravní propojení části Švermova s rodinnými domy v oblasti Korea, kam dosud autobusy nezajížděly. Tomu ale musí předcházet úprava sousední okružní křižovatky, kterou brzdí problémy s výkupem jednoho z pozemků.

Spor o Standardy dopravní obslužnosti

Strasti s dopravou nastaly v Kladně loni na podzim poté, co Středočeský kraj vyřadil Kladno ze systému integrované dopravy. Kladno tehdy odmítlo přistoupit na podmínky kraje a platit za takzvané Standardy dopravní obslužnosti. Podle Kladna je to povinností kraje. Hejtmanství je ale přesvědčeno, že na dopravní obslužnost mají ze svého rozpočtu přispívat města a obce.

Kladno loni podalo kvůli vzniklé situaci na Středočeský kraj žalobu, kterou se domáhalo navrácení veřejné dopravy do původního stavu. Krajský soud v Praze ji však v prosinci odmítl s tím, že hejtmanství nezasáhlo do pravomocí města.

Kromě Kladna se do systému zatím nepřipojila ani města Mladá Boleslav a Příbram.