Na anděla vznášejícího se nad střechou chléva bylo použito pro změnu lipové dřevo. „Lípa pochází ze Žamberka, která rostla kdysi v tamní zámecké zahradě. Byl to mohutný strom, který se asi před deseti lety rozlomil a spadl. Lípu mi daroval můj strýc, který je vlastníkem tamní zahrady. Dřevo u mě doma za roky vyschlo a postupně z něj vytvářím konkrétní figury,“ popsal řezbář, který se svému umění učil v Králíkách na Pardubicku od starých mistrů a je jedním z mála, kteří pokračují v šíření lidové tradice králických betlémů.

Další figury by pro Kladno dotvořil rád i v následujících letech. Kromě Kladna je autorem nejednoho betlému v regionu, včetně slánského, do kterého letos přibyl anděl také z jeho dílny. Další betlémy vytvářel řezbář ve Dřínově na Kladensku, v Jarpicích, Zlonicích nebo Vrbičanech. Na betlém Oldřicha Čecha narazí i návštěvníci hradu Krakovec a jeho betlémy můžete vidět i v Králíkách.

Tradice králických betlémů

Historie králických betlémů je spjata s výstavbou kláštera a poutního místa na Hoře Matky Boží u města Králíky na Pardubicku, který byl otevřen v roce 1700. S příchodem poutníků toužících po suvenýrech se postupně rozvinulo řezbářské řemeslo, jímž si místní lidé v zimě přivydělávali. Řezbářství se postupně začalo věnovat okolo 500 rodin v Králíkách a okolí.

Místní vyřezávali biblické figury a betlémy, někteří celoročně. To potvrzuje i řezbář Oldřich Čech, který pochází ze Slaného a s rodiči žil dlouhé roky v Králíkách, kde se učil řemeslu od řezbářského mistra Josefa Schwarzera. Oldřich se řezbařině věnuje od svých 17 let. Králický betlém je specifický v tom, že figurky jsou velmi drobné. Vejdou se do dlaně. Nejběžnější velikosti těchto figurek, byly 5, 7 a 9 centimetrů. Figurka je jiná v tom, že je malovaná postaru, směsí pigmentu a klihu. Svůj specifický tvar mají i ruce, které se na figurku přilepují.