Je třeba umět lidem účinně pomáhat, ale také dokázat říci ne. I taková je jedna zhlavních zkušeností zničivých povodní, které před pěti lety postihly celou republiku. „V takové chvíli jsou hasiči ze strany majitelů zatopených domů vystaveni značnému tlaku. Lidé chtějí, aby se začalo čerpat hned. Máte techniku, a ta stojí, tak nám pojďte pomoci, žádají – někdy i hodně důrazně,“ potvrdil Ladislav Křivan zkladenské centrály středočeských hasičů. Důležité ale podle jeho slov je pracovat s rozmyslem. Pokud totiž hasiči začnou čerpat příliš brzy – což se při povodních roku 2002 také stalo – hrozí, že snížení hladiny ve sklepě domu více ublíží než prospěje. „Majitelé si to obtížně uvědomují, ale počkat sčerpáním je vjejich zájmu. Jinak se do vyprázdněného sklepa začne hrnout voda zokolí a hrozí narušení základů stavby a základového zdiva,“ vysvětlil Křivan, jak se vpovodňové praxi uplatňuje školní poučka o spojených nádobách. Někdy přitom opravdu není kam spěchat. „Projevilo se to hlavně vpísčitých půdách na Mělnicku. Tam jsme po srpnové povodni odčerpávali vodu ze sklepů ještě počátkem října,“ připomněl.

Na omylu by však byl ten, kdo by očekával, že mu hasičská technika pomůže vyčerpat zatopený sklep prakticky do sucha. Vždycky tam zůstane deset až patnáct centimetrů špinavé vody a bahna, které je třeba zlikvidovat jinak. „A nevyřeší to ani kalové čerpadlo,“ vzpomíná na zkušenost slikvidací následků povodně Jan Kindlmann. „Nejlepší technikou jsou vtomhle případě kýble, hadry a lopatka. A ktomu flaška rumu, aby člověk zahnal bacily – hlavně ale proto, aby se nezbláznil zté spouště i ztoho, že vše, co bylo zaplavené, je nutné vyhodit,“ podotýká, že likvidace následků velké vody představuje velký nápor nejenom na ruce.

Technika se vylepšila

Po srpnových záplavách před pěti lety zamířila do středních Čech vrámci zahraniční pomoci výkonná čerpadla. Ta na zdejších hasičských stanicích zůstala a jsou připravena, kdyby jich bylo zapotřebí. Vybavení hasičů se ale dále rozšiřuje. Počátkem léta dostali mladoboleslavští hasiči velkokapacitní čerpadlo na odčerpávání celých lagun, které může pracovat ze břehu i na plovácích. Tyhle stroje jsou vrepublice jen tři. Další velkokapacitní čerpadlo, byť s menším výkonem, mají hasiči vKladně. A ani rozmístění těchto strojů není náhodné. Vyplývá také ze zkušenosti zdoby před pěti lety, kdy se ukázalo, že převézt techniku ze základny na jiné místo kraje nemusí být vdobě záplav jednoduché – i když to podle mapy není daleko. „Tehdy byl třeba problém přejet zKralup přes Mělník do Staré Boleslavi, na což předtím nikdo nepomyslel,“ zavzpomínal Ladislav Křivan.

Od povodní se ale nezlepšily jen možnosti čerpání vody. Podle zkušeností ztehdejší katastrofy byl také upraven svolávací systém. Nezůstává jen u sirén a rozhlasu, ale starostové obcí i velitelé některých dobrovolných jednotek hasičů dostali krizové telefony. Ty jim usnadňují nejen komunikaci soperačním střediskem, ale zajišťují jim i spojení mezi sebou navzájem.

Z lezců jsou teď také letci

Záplavy roku 2002 dokonce daly ve středních Čechách vzniknout nové hasičské specializaci. Při záchraně lidé pomocí vrtulníků se tehdy uplatnili hasiči slezeckým výcvikem – práce na skále je ale přece jen něco jiného než vzávěsu pod helikoptérou. Zlezců byli proto vybráni specialisté, kteří jsou od roku 2003 přímo cvičeni jako letečtí záchranáři. Tedy pro „práci ve výškách a nad volnou hloubkou“, jak hasiči říkají. A specialisté sehraní sposádkami policejních vrtulníků se při záchraně lidských životů zdaleka neuplatní jen při povodních.