Kvůli tomu, že jedinečnou, ač bolestnou připomínku lidické tragédie překrývalo okolní křoví a skulptura tak byla zrakům kolemjdoucích spíše skryta, rozhodlo se vedení města právě v rok 80. výročí tragédie vyzdvihnout a připomenout její význam a důležitost. Růži z tombakového plechu najdete na rohu ulic Dr. Foustky a Mostecká u parku Zoologická.

„Jako mnozí Kladeňáci jezdívám často okolo a přišlo mi nedůstojné, že už umělecké dílo vykukující z křoví není téměř vidět. Nechala jsem tedy kolem plastiky, která byla instalována v roce 1981 a je přelomovým dílem významného sochaře, odstranit přerostlá křoviska a sochu nasvítit,“ uvedla náměstkyně primátora kladenského primátora Petra Melčová.

„Růže z Lidic teď může být důstojnou připomínkou faktu, že letos uplyne osmdesát let od takzvané druhé heydrichiády, období nacistického teroru po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, jehož zrůdným důsledkem bylo i vypálení nedaleké obce Lidice v červnu 1942. A to samozřejmě není jediné velice smutné osmdesátileté výročí z 2. světové války, které si letos připomeneme, třeba i u Růže z Lidic,“ doplnila náměstkyně.

Oprava dalšího úseku páteřní komunikace u Tuřan začne zjara.
Páteřní komunikaci čeká další oprava. Na jaře silničáři začnou s úsekem u Tuřan

Miloš Zet (1920–1995) studoval na Státní odborné keramické škole v Bechyni, Škole umění ve Zlíně, Akademii der bildenden Künste ve Vídni a po válce na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Karla Pokorného, Jana Laudy a Otakara Španiela.

Zabýval se monumentální figurální tvorbou a sochařským portrétem, ale i pracím pro architekturu. Jeho známou plastiku Mládí (1963) jsme mohli do roku 2018 vidět před Starým purkrabstvím na Pražském hradě, socha s názvem Schoulená zase zdobí nádvoří paláce Platýz na Národní třídě v Praze.

Na Růži z Lidic pracoval Miloš Zet v letech 1968 až 1972, kdy se, nešťastný z událostí roku 1968, uzavřel na rodinné chalupě v Petrovicích na Příbramsku. Z předchozí realistické tvorby jako kdyby v tomto díle nic nezbylo, v bronzu a železe se tak objevují abstraktní tvary typické pro 60. léta. Bylo realizováno pro Dům československo-vietnamského přátelství v Haiphongu (1987). Dnes jeho varianta z tombakového plechu stojí na sídlišti Sítná II. V tomto roce ji jako významnou památku města označí informační deska.