Kliknutím zvětšíteProblémová fixní sazba
Úvěry na dlouhodobé investiční účely čerpá kraj od roku 2008. Z minulosti jsou ještě známy politické třenice hovořící o tom, že hejtman Petr Bendl (ODS) kraj „zadlužil“ a jeho nástupce David Rath (ČSSD) pak mohl „utrácet“. Problematika úvěrů je však mnohem složitější – a to včetně posuzování jejich výhodnosti. Kovács nicméně zpětně hodnotí, že rozhodnutí středočeských zastupitelů bylo před deseti lety vcelku prozíravé a vedlo k přijatelnému úrokovému zatížení. „Průměrná sazba u všech úvěrů loni činila 2,25 procenta,“ připomněl náměstek hejtmanky.
Většina úvěrů kraje byla sjednána s plovoucí úrokovou sazbou. Výši 0,36 procenta vnímá Kovács jako „velmi výhodnou“. S fixní sazbou byla sjednána jen část úvěrů, zajišťujících peníze pro nemocnice. Fixně úročené úroky se šestiprocentním útokem představují čtvrtinu tehdejších dlouhodobých investičních úvěrů. Dnešní pohled do světa bankovnictví by sice mohl svádět k jinému hodnocení – Kovács nicméně oceňuje prozíravost předchůdců před deseti lety: kombinací čtvrtiny fixní a tří čtvrtin plovoucí úrokové sazby se snažili rozložit rizika spojená s možným zdražením úvěrů. Případné kritiky míní Kovács umlčet přirovnáním k člověku, kterému je vytýkáno, že si dvacet let platil pojištění proti požáru – a to byla chyba, protože nevyhořel.
Předmět politických půtek
Nynější tým na hejtmanství je nicméně přesvědčen, že aktuálně se může podařit vyjednat podmínky výhodněji. Snahu o přefinancování úvěrů projevil již loni – po poradě s právníky však od tohoto záměru ustoupil. Po ročním jednání s bankami nicméně nyní Kovács věří v úspěch vedoucí k úsporám. Zamýšlená změna pravidel však jistě mezi středočeskými politiky vzbudí debaty – a to navzdory tomu, že problematika úvěrování a úroků je náročná na pochopení; už jen zorientovat se ve smluvních vztazích a jejich historii, na niž je nutno navazovat, dá fušku. I tak nelze vyloučit opozičně-koaliční polemiky provázené vyjádřením obav ve stylu „aby kraj nepohořel“.
Naopak s výtkou, že ke změně mělo dojít už dávno, přichází nyní zastupitelský klub STAN. Starostové a nezávislí byli dříve součástí koalice vládnoucí Středočeskému kraji, avšak poté, co loni v říjnu hnutí ANO vypovědělo partnerům koaliční smlouvu a za podpory komunistů se dalo do party s ČSSD, jsou v opozici. Z těchto pozic nyní kritizují pomalost vyjednávání s bankami s tím, že na úrocích již kraj mohl šetřit. Předseda zastupitelského klubu STAN a místopředseda strany Věslav Michalík se podivuje, že smlouvy o změně zatím nebyly podepsány. „V radě kraje jsme na to upozorňovali již před rokem. Kraj mohl šetřit na úrokových nákladech o rok dříve, kdyby tomu radní zodpovědný za finance věnoval náležitou pozornost,“ prohlásil Michalik. Tomu mimo jiné zase někdejší partneři z ANO v minulosti vytýkali údajně nedostatečnou pozornost věnovanou přípravě vyplácení kotlíkových dotací. V souvislosti s debatami o výhodnosti úvěrů, poskytnutých kraji před deseti lety dvěma giganty na českém finančním trhu, se nyní také objevil důraz na informaci, že současná hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) byla tehdy místopředsedkyní finančního výboru krajského zastupitelstva.
Kraj chystá úvěry na silnice
Vášnivým debatám se zřejmě nevyhne také téma dalšího zadlužování. To má souviset s chystanými silničními stavbami. Jde o akce, na které chce kraj získat peníze z prostředků Evropské unie až do výše 90 procent nákladů – o tři miliardy korun již požádal a o další dvě miliardy chce žádat ještě letos – tyto projekty si však přesto vynutí mít k dispozici hotový balík peněz. Nejde přitom jen o zbývající desetinu ceny; klíčové je, že proplácet své příspěvky Evropská unie bude až zpětně. Znamená to, že se stavební činnost neobejde bez dalšího zadlužení. „Naším úkolem je tyto projekty předfinancovat, což bez dalších provozních úvěrů nebude možné,“ potvrdil náměstek Kovács.
41
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
