Bagrista zde v minulých dnech při úpravách terénu hrábl lžící stroje do země a narazil na uhelnou sloj vystupující na povrch. Že se ale stane stejně slavným jako Burger s Opltem, kteří před 240 lety našli kusy uhlí podle pověsti vyhrabané krkem, nelze očekávat.

Podle slov Jaroslav Grubnera z Klubu přátel hornických tradic, který o nálezu Kladenský deník informoval, se v žádném případě nejedná 
o nový důl: „Těžit se zde určitě nezačne. Jsou to jen zbytky po nedalekém zasypaném povrchovém dolu.“ Přesto je prý nález raritní.

Na pozemcích provádí developerská firma vybagrování rýh pro inženýrské sítě. Při tom byla odkryta uhelná sloj vycházející zde až na zemský povrch. V odkryvu několik desítek metrů dlouhém je možné sledovat její svrchní nekvalitní vrstvy a její zapadání severozápadním směrem.

„Po dvě stě čtyřiceti letech se tak historie znovu opakuje. Tentokrát však uhlí ve Vrapicích nevyhrabal bájný krtek, jak uvádí pověst, ale docela obyčejný bagr,“ konstatoval Grubner.

Vrapické údolí je známo významnou geologickou zajímavostí, kterou jsou právě takzvané výchozy uhelné sloje na zemský povrch.
„Pomineme-li selské dobývání, byla prvním těžařem 
v této lokalitě buštěhradská vrchnost, a to už od roku 1772. Později se dobývání rozšířilo nejen na celé vrapické údolí, ale i do ostatních lokalit revíru, včetně samotného města Kladna,“ uvedl Grubner s tím, že si letos připomínáme 240 let od objevení uhlí a zahájena těžby ve vrapickém údolí a také 10 let od ukončení těžby 
v kladenském revíru.

Z historie: Uhlí se v kladenské pánvi vytvořilo zhruba před 280 až 350 miliony lety. Dobývalo se déle než dvě stě roků.  Za tuto dobu ho bylo vytěženo více než  čtvrt miliardy tun. Poslední vůz uhlí vyjel jámou Dolu Schoeller v Libušíně 
29. června 2002.