Co považujete za největší problém?
Základním problémem naší civilizace je, že nedokážeme dávat správnou váhu informacím. I mezi lékaři najdete profesionály, vyjadřující se ke svému oboru, ale i takové, kteří na požádání rozumí všemu. Pokud se vyjadřují mimo svůj obor, většinou to naší práci i osvětě moc neprospívá. Navíc na sociálních sítích je často názor opravdového odborníka stavěn na stejnou úroveň jako rada laika. I to může způsobit zmatek mezi veřejností. Smutným příkladem za všechny je nedávný příspěvek jedné dámy na našem Facebooku z minulého týdne, která se v nynější třetí vlně domáhala vstupu na covid oddělení, protože nevěří, že covid existuje.

A existuje?
Věřte, že covid-19 existuje, je mezi námi a patrně už nikdy nezmizí. Nechal jsem se očkovat, protože mám možnost vidět, co dokáže lidem udělat. Máte-li špatnou kombinaci genetiky, věku a přidružených nemocí, ani ten nejlepší lékař vám nemusí dokázat pomoci. Nemáme v tuto chvíli průlomový lék. Máme pouze rekonvalescentní plasmu nebo remdesivir, které v určité fázi nemoci mohou zastavit množení viru, ale ani jeden z nich nedokáže odvrátit škody, které virus již v organizmu napáchal. Pokud přijde pacient s již rozsáhlým zápalem plic, nemáme mnoho možností, jak zasáhnout. Velmi zjednodušeně řečeno, můžeme mu jen pomoci překlenout období, než se plíce uzdraví samy. Navíc poškozené plíce jsou snadným cílem pro další infekce. V případě covid-19 je totiž průběh nemoci naprosto opačný, než například u bakteriálního zápalu plic, kdy se vám špatně dýchá již od začátku. Covid má však první týden často mírné příznaky, aby na začátku druhého týdne dušnost ohlásila zápal plic. Lidé, kteří po několika týdnech umírají napojeni na ventilátorech jednotek ARO, často již samotný virus v sobě nemají a umírají na následné infekce či komplikace, které covid umožnil či způsobil. Proto se často nemístně tvrdí, zda někdo neumřel na covid, ale „s covidem“. Je to stejně hloupé, jako tvrdit, že oběť trestného činu nezemřela zastřelením, ale vykrvácením.

Očkování je tedy jedinou účinnou zbraní?
Jediné, co nás v tuto chvíli může skutečně před covidem-19 ochránit, je očkování. Pochopitelně je nyní kolem toho mnoho emocí. Lidé mají strach z něčeho nového, případně žijí v dezinformacích, že se zde manipuluje s genetickou informací a podobně. Nic z toho není pravda. Ale pochopitelně u lidí, kteří nejsou v tomto směru vzděláni, to budí vášně a obavy. Navíc principem očkování je prevence, takže vakcínu podáváte někomu, kdo je zdravý. Potom je mezi námi i hodně lidí, kteří covid překonali jako lehkou virózu. Oni, spolu se zdravými nechápou, proč by měli očkování podstoupit. Pokud se ze společnosti vytratí solidarita a sounáležitost, dostávají prostor alternativní výklady a zpochybňování potřeby očkovat. Málokdo vidí a chce vidět ty, kteří na covid zbytečně umírají nebo po těžkém průběhu mají celoživotní následky. Pro budoucnost nás všech je však očkování nevyhnutelné, jinak se civilizace do normálu již nevrátí.

Je vakcína ale skutečně bezpečná a dostatečně prozkoumaná?
Vakcína je nová, vývoj probíhá už téměř rok. Její technologie a princip je však znám, a hlavně zkoumán již řadu let. Ale až technologický pokrok umožnil vyvinutí funkční a bezpečné mRNA vakcíny, kterou jsem se nechal naočkovat). Do této chvíle byl naočkován už nejméně milion lidí na celém světě. Přičemž na půl milionu amerických očkování bylo asi jen 5 alergických reakcí. Když si vezmeme, že běžně užíváme spousty léků, které neprošly nikdy žádným hodnocení, například Acylpyrin, je zvláštní, jakou vlnu emocí nyní pozorujeme. Princip mRNA vakcíny je velmi elegantní metoda, která bude za pár let naprosto běžně používaná. Navíc časem budeme užívat další léky fungující na mRNA principu, které budeme považovat za extra moderní a vzácné a budeme si jich velmi vážit, protože budou účinné, a přitom s minimem nežádoucích účinků.

Co se nám s mRNA vakcínou dostává vlastně do těla?
Aplikací vakcíny přijmeme do těla pouze zápis o tom, jak vyrobit tzv. spike protein, říkejme mu třeba anténka. Je to jako když si kuchař opíše recept na makovník z časopisu, upeče jej a potom recept zahodí. Příroda ale nepoužívá papír a inkoust, proto informaci zapsala jak umí – do pořadí molekul mRNA. Na jejím základě naše buňka onu anténku vyrobí a potom mRNA zničí. Hotová anténka se vystaví na povrchu buňky a na ní si bílé krvinky trénují rozpoznávání cizí částice. Až jednou přijde skutečný virus SARS-COV2 do organizmu, použije stejný princip s mRNA, jen buňka nebude vyrábět pouze anténku, ale celou virovou částici. Budou zde ale už „poučené“ bílé krvinky, které už neztrácejí čas učením a které anténku ihned poznají a začnou virus likvidovat. Imunitní systém tak zničí virus dříve, než se v těle masivně rozmnoží a začne škodit. Pro ty, kteří se obávají genetické modifikace: stejně jako opsaný kuchařův recept nemůže změnit text v časopise, nemůže mRNA z vakcíny změnit něco, co jí je nadřazeno (DNA). A pokud ani toto někoho nepřesvědčí a nebojí se čekat a riskovat nákazu, tak ať si počká pár týdnů, než bude u obvodních lékařů k dispozici vakcína například od firmy AstraZeneca, která není mRNA vakcínou. Já jsem zbytečně čekat nechtěl.

V čem je nový způsob očkování odlišný od dosavadního?
První vakcína byla vytvořená z oslabených bakterií. Normálního jedince naučila rozpoznat útočníka a neublížila mu. U slabších jedinců to bylo mnohdy horší a nebezpečnější. Další krokem ve vývoji vakcín proto bylo bakterii (a viry) zabít, rozdrtit je a tak imunitnímu systému nabídnout materiál ke zkoumání. Neslo to sebou riziko, že kromě imunologicky cenného materiálu se do těla dostaly i další zbytky mikroorganizmů, které mohly často za nežádoucí reakce. Proto se věda snažila vytřídit z této drtě to, co opravdu imunitní systém naučí, hledaly se ony anténky. Stále se ale pracovalo na začátku s konkrétními mikroorganizmy, bylo vždy riziko kontaminace apod. Dalším logickým krokem proto bylo vyvinout složité technologie, které v laboratoři vyrobí onu anténku, kterou posléze použijeme ve vakcíně. Často to však naráží na komplikace jak ve výrobě, kdy složité anténky prostě někdy vyrobit ještě neumíme, tak v mechanismu, jak tuto anténku dovézt tam, kam v těle potřebujeme. A potom přišla metoda mRNA vakcíny. Využijeme výrobní schopnost každé buňky, dodáme jen návod. Odpadne problém s odpadem, výrobou a transportem anténky. Je to čisté, elegantní. V reálném životě to vidíme denně – například škodovky pro asijský trh vyrábíme v Číně, ne u nás…

Objevují se ale přece i nové mutace koronaviru?
To je sice pravda a veřejnost z toho má pochopitelně obavy, ale nový koronavirus je naštěstí tak shovívavý, že svoji „anténku“ moc nemění, na rozdíl od chřipky, která mění kdeco a každý rok se proto setkáváme s jinou „anténkou“ v jiném tvaru. Proto se proti chřipce musíme každý rok přeočkovávat nově vyvinutou vakcínou.

Jaké je tedy vaše poselství směrem k veřejnosti?
Co se týká covidu-19, pokud se všichni postupně přeočkujeme, získáme jako společnost potřebnou imunitu a eliminujeme jej v populaci podobně, jako třeba neštovice. Za několik let se tak covid může stát jen dětskou nemocí, jelikož jediný, kdo proti němu nebude imunní, budou nově příchozí – děti. A ty, jak známo, si z něj nic nedělají a mají doopravdy jen rýmu. Proto, pokud nebudeme sebestřední a sobečtí, necháme se všichni naočkovat, budeme mít zase normální život. Nebudeme muset každý rok pořádat manévry v nemocnicích a čekat, kdy do věkově rizikové skupiny postupně zestárneme.