Rekonstrukci válečných dní tradičně pořádá zdejší Millitary klub Brandýsek ve spolupráci s obecním úřadem a dobrovolnými hasiči. „Na začátku bude člen domobrany strhávat nacistické plakáty. Němci na něj pošlou psa, zatknou ho a odvezou. Následuje útok domobrany. Podaří se jí Němcům sebrat zbraně a usídlit se na barikádě. Pak přijede skupina nacistů, která domobranu zadrží a postřílí. Nakonec dorazí sovětský průzkum, proletí letadlo, začne Němce bombardovat a sověti zvítězí," popsal představení předseda klubu Marek Polčič.

Scéna je volnou ukázkou střetů a událostí, které se v Brandýsku na konci války skutečně odehrály.
Kromě boje si mohli návštěvníci prohlédnout vojenskou techniku. Převážně mužskou část publika uchvátil německý obrněný transportér, který je postaven na podvozku Avie, motorky BMW, Zündapp a Dněpr. Dále vozidlo Garand, na němž byl umístěn kulomet Maxim.

Na přípravě scény členové klubu pracují zhruba půl doku dopředu. Dlužno dodat, že podívaná je to skutečně úchvatná včetně pyrotechnických efektů a hořících ohňů. Při bojích je nutné dbát především o bezpečnost nejen diváků, ale také samotných aktérů.

Vše se povedlo a asi sedmdesát bojujících publikum odměnilo bouřlivým potleskem. Jedinou drobnou chybou bylo zapadnutí transportéru do bláta, z něhož ho ovšem hravě vysvobodili brandýsečtí hasiči.
Největší úžas sklidilo letadlo Aeroklubu Slaný, které celkem třikrát proletělo nad bojovým polem a jako shodilo několik bomb.

V sovětské uniformě se do boje zúčastnil také patnáctiletý Marek Polčič z Brandýsku. „Jsou to mé třetí oslavy osvobození. První rok jsem byl Němec, pak člen domobrany a teď hraji sovětského vojáka," řekl Marek.

A jak vypadají přípravy na tak velké boje? Důležité podle něj je naučit se zacházet se zbraní. Pak se rozhodne, kdo bude v jaké armádě. Každá skupina má svého velitele, kterého v akci musí poslouchat a řídit se podle něj.

„Napochodujeme do pole, každý si lehne za nějakou překážku, nabije si zbraň a začne střílet. Pak buď padne, nebo přežije. Já jsem přežil," doplnil. Letošní boje byli pro Marka trošku výjimečné, jelikož střílel proti svému tátovi, který byl nacista.

„Míříme do vzduchu," usmál se při otázce, zda střílel více na svého tátu než na ostatní vojáky.
Po skončení bojů a důkladném bezpečnostním prohlédnutí louky, se do páskou ohraničeného prostoru vrhly nedočkavé děti a začaly sbírat nábojnice.