U vedlejšího stolu se názory dvou kuřáků neshodovaly. „Já se s tím nedokáži smířit, nelíbí se mi to," nechala se slyšet žena popíjející pivo, zatímco muž, který seděl naproti ní, byl jiného názoru. „Ačkoli jsem kuřák, nijak mi zákaz nevadí, alespoň nebudeme tolik smrdět kouřem," řekl.


Krabičku s cigaretami měly položenou vedle svého šálku kávy také dvě starší dámy na předzahrádce Restaurace Pohoda. „Kdybych vám měla k zákonu něco říci, bylo by každé druhé slovo sprosté," smála se jedna z nich.


Zatímco hosté většiny restaurací a hospod si musí na zákaz kouření ve vnitřních prostorách zvykat, ve Lhotě na Kladensku už tenhle šok zažili loni. Místní restauraci U Splavu před necelým rokem převzal nový majitel, který kouření zakázal. Lidé sice nadávali, nakonec si však zvykli.

„Na zimu si koupím teplý kožich a budu chodit kouřit před hospodu," vtipkoval jeden z častých hostů. V sousední Žilině se naopak lidé bouří, cigareta prý k vesnické hospodě zkrátka patří.


„Nemohu si pomoci, ale dle mého názoru je to omezování lidské svobody. Například když přijdu do nekuřácké restaurace, kde se podává jídlo, kam chodí malé děti, tak to také budu respektovat a nezapálím si. Ale omezovat klasické vesnické hospody nemá smysl. Téměř každý, kdo nejen v Žilině přijde na pivo, tak si zapálí cigaretu. Zapálí si ji jak staří chlapi, tak omladina. Nejvíc nechápu argumentování některých lidí tím, že do hospody nemohou chodit s dětmi. Co má kdo vodit děti do hospod? Když nekuřákům vadí zakouřená hospoda, tak ať jdou do těch nekuřáckých, vždyť těch je taky dost. Provozovatelé těchhle zařízení by měli mít svobodu volby, měli by moci říct, jestli chtějí kuřácké či nekuřácké prostory. Tímhle omezováním podnikání se zase vracíme o třicet let zpátky. V létě zákaz kouření takový vliv na odliv hostů nebude mít, ale v zimě se začnou zavírat hospody. Jedná se opět o nedodělaný zákon, nikdo nad ním nepřemýšlel. Jak to dopadne? Jsem zvědav, jakou hloupost nám zakáží příště," rozohnil se žilinský David Olič, který občas vypomůže za výčepem v Hostinci U Růžičků.


Tam měli Žiliňáci rozlučku s kouřením už minulý týden. Hostinec praskal ve švech, protože přišli i lidé, kteří tam dlouho nezavítali. Cigaretu či doutník si zapálil skoro každý. Kouřili dokonce i nekuřáci, aby vyjádřili svůj nesouhlas se zákonem. Jedním z nekuřáků, který si při rozlučce s kouřením solidárně zapálil doutník, byl také hostinský Pavel Karmazín.

„Normálně nekouřím, ale ve čtvrtek jsem vyfukoval kouř o sto šest," řekl hostinský Kladenskému deníku. „Škoda, že už se tam takhle nikdy nesejdeme. Myslím si, že sedmdesát procent lidí se zvykne chodit kouřit ven, protože lidé nedokáží být bez popovídání s kamarády. Další možnost je, že si pořídíme do sklepů a garáží pípy a budeme se tam se známými scházet a popíjet," vzpomínal na rozlučku s kouřením David Olič.


Na nedávné časy, kdy bylo kouření U Růžičků ještě povolené, zavzpomínal i jeden ze štamgastů. „To je hrůza, až teď mi dochází, že u tohohle baru si nejspíš už nikdy nezapálím," řekl.


Hostinskému Pavlu Karmazínovi další zákaz vadí, že by se snažil zákon nějakým způsobem obcházet, o tom ovšem ani na chvíli neuvažoval. „Jednou je to zákon, a tak ho musíme respektovat. Vadí mi ale to, že nás zase něco omezuje v podnikání. Uvidíme, co bude dál. Jaký bude mít zákaz kouření dopad, to zatím mohu jen odhadovat," řekl.