V porovnání s celou republikou zaplatí lidé z našeho kraje za potraviny, oblečení či obuv nejvíce, tedy s výjimkou Prahy. Na druhou stranu střední Čechy figurují na chvostu tabulky, která porovnává utrácení za alkohol či tabák. A co ukázal průzkum Kladenského deníku?

Především u seniorů tvoří největší vynaloženou částku pravidelně jídlo. „Největší položku tvoří útrata za jídlo. Kdybychom na to měli finance, bavila by nás pěkná, ale i udržovaná zahrada. Co se týče alkoholu, trochu utrácíme na nízkostupňové pivo, tak dvakrát za měsíc za stolní víno. Trochu se ale napijeme spíše doma, v restauraci jen zřídkakdy,“ vysvětluje seniorka a vášnivá fotografka Jana Jirásková z Tuchlovic. Podobného názoru je také Miroslav David, předseda Sokolské župy Budečské ze Žiliny. „Se ženou utrácíme už jenom za jídlo, za dary v rodině či dovolenou. Jako důchodce jsem za dobu svého života tak zařízený, že ostatní výdaje nejsou potřeba. Za alkoholně něco málo utratím, ale jedná se o zanedbatelnou položku,“ řekl Deníku Miroslav David.

Peníze na jídlo logicky proudí v případě každého, výjimkou nejsou ani studenti Lukáš a Barbora. „Jako student v Praze nejvíc utrácím za jídlo a fastfoody. Alkohol piji jen příležitostně, a tak za něj tolik neutrácím. Zkrátka necítím potřebu se opíjet,“ uvedl student Lukáš Chovanec z Kladna.

„Velká část mého výdělku jde na dopravu, přičemž to se moc omezit nedá. Do práce se nějak dostat musím. Samozřejmě se snažím chodit pěšky nebo jezdit na kole. A zbytek výdajů?

Jídlo, za to jde největší obnos peněz. Nekupuju si žádné sladké, ani slazenou vodu. Jen to, co potřebuju a sem tam nějaké dražší maso. A i tak jsou to někdy až neuvěřitelné částky,“ říká Barbora Kavková z Kladna-Švermova. „Mě se to naštěstí ještě netýká, ale pokud by přibylo placení měsíčně nájmu, tak bych nejvíc utratila za něj,“ dodala švermovská studentka.

Mezi tradičními výdaji se často objevuje také zábava. „Podle mne se v dnešní době hodně utrácí za mobily, tablety, laptopy a podobně. Já osobně nejvíce peněz utratím za knihy a cestování,“ sdělil kladenský kronikář a heraldik Jaroslav Vykouk mladší.

Obdobně je na tom také starosta Libušína Vladimír Eichler. „Pokud vypustím náklady na živobytí, tak utrácím nejvíce peněz za cestování a své koníčky. Nejvíce peněz bych byl asi ochoten utratit za splnění nějakého svého či rodinného snu. Za alkohol utrácím tak třikrát až čtyřikrát za měsíc. S kamarády raději posedím v hospůdce a se známými zase naopak doma,“ uvedl starosta.

V případě některých dam pak nemalé obnosy putují na rozšíření jejich šatníků, tedy pořizování nových různých módních doplňků. „Asi vám rozhodím statistiku, když přiznám, že jednoznačně nejvíc peněz utratím za knížky a hadříky,“ směje se slánská ekonomka Lada Doupovcová. „Alkohol je u mě asi až na desátém místě. Věci na malování a kabelky se dělí o druhé místo – ale pozor! Kabelky už tvoří fakt slušnou sbírku, už jsem početně překročila padesát kousků,“ dodává vtipně Lada Doupovcová

To slánský galerista Jiří Hruška považuje za nejdůležitější finance investovat do rozvoje, ať už svého či například potomků. „Když bych byl například truhlář, tak bych se snažil si našetřit na to nejlepší truhlářské vybavení, které by mi výrazně pomáhalo v práci. Kvůli tomu bych se klidně i zadlužil. To je příklad toho, jak by dle mého měli lidé přemýšlet, když utrácí své peníze. Já osobně jsem ochoten utratit peníze za vzdělání svého dítěte. V téhle otázce jsem ani chvilku neváhal, protože si myslím, že připravit svého potomka na život, je ta nejlepší investice,“ uvedl Jiří Hruška, který je podle svých slov takzvaně starosvětsky skromný. „Vyrůstal jsem totiž v poměrech, kde jsme nemohli moc rozhazovat. Nejsem na to, abych si pronajal svůj ostrov, kam bych si zval dívky. Tak se chovají gangsteři. Peníze mají být prostředkem pro rozvoj, ne pro bohapusté užívání,“ uzavřel galerista.