Edna pochází z mexické čtvrti San Jerónimo Lídice, kterou Mexičané v srpnu 1942 pojmenovali na památku nacisty vyhlazené vesnice. Jako bývalá učitelka hudby hrála velkou roli v šíření české kultury v Mexiku.

„Náš školní pěvecký sbor jsem učila české písničky a s tamní českou ambasádou jsme spolupracovali při organizaci různých kulturních akcí," líčí Edna.

Svou aktivitou si v roce 1986 vysloužila pozvání od tehdejšího československého předsedy vlády do Lidic. „Poprvé jsem tady stanula čtrnáctého června.

Byl to tehdy velmi silný zážitek, ačkoliv jsem v té době ještě plně nechápala rozsah toho, co se tu vlastně stalo," vzpomíná. Od té doby do Česka dojíždí pravidelně.

Další zlom

Další zlom přišel v roce 2004, kdy Ednu a její pěvecký soubor pozval na oficiální návštěvu tehdejší český senát. Procestovali celou republiku. Toho roku Edna poprvé poznala jedno z přeživších lidických dětí, tehdejšího starostu Lidic Václava Zelenku.

Od té doby se seznámila s mnoha dalšími pamětníky, kteří za druhé světové války sdíleli jeho osud.

Jejich příběhy Edna vypráví i doma dětem v Mexiku. „Jde mi o to upozornit, že Lidice nejsou jen ta stará historie, ale že jsou tu i přeživší, kteří pokračují dál," uvádí Edna.

Její pozornost si přitom lidičtí pamětníci nemohou vynachválit. „Já jsem se s Ednou poprvé setkala v roce 2013. Mám jí moc ráda a chovám k ní hlubokou úctu a vždy se těším, když za námi má přijet.

Rozhodně si myslím, že dělá velmi záslužnou práci, když o nás učí mládež u nich v Mexiku a šíří zprávu o Lidicích dál," říká Marie Šupíková, jedna z dětí, které vypálení Lidic přežily. Právě ona v roce 2014 Ednu nazvala jejich adoptivní maminkou.¨

Ocenění od ministra

Edna svou činností získala také obdiv českých a mexických zastupitelů. V roce 2007 ji český ministr zahraničních věcí udělil ocenění Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Letos se za ní do Lidic přijel podívat mexický velvyslanec v České republice Pablo Macedo Riba.

Přesto její každoroční návštěvy hradí převážně ze své kapsy, není podporována státem ani jinými organizacemi. „Je to pro mě hlavně srdeční záležitost. Zdejší lidi jsem si zamilovala a vidět je šťastné pro mě moc znamená.

Když dnes začali zpívat své pamětnické písničky, musela jsem na chvíli se slzami v očích odejít z místnosti, protože to na mě bylo až moc emotivní," uzavírá Edna.

Srpen stráví v Dobrušce, kde bude docházet na pravidelný kurz českého jazyka. Na konci léta pak odjede zpět do Mexika. Příští rok však počítá s tím, že za svými dětmi do Lidic zas vrátí.

AUTOR: TADEÁŠ BURGER