Pozér, poslední muž v Evropě, evropský doktor No nebo hráč pokeru, který ho hraje s celým kontinentem. Taková přirovnání použili v minulých dnech britští a francouzští novináři pro prezidenta republiky Václava Klause. Je totiž posledním státníkem, jenž nepodepsal Lisabonskou smlouvu. Dokumentem se bude 27. října opět zabývat Ústavní soud.

Český prezident podmínil svůj podpis smlouvy trvalou výjimkou z Listiny základních práv EU pro Česko, obdobně jako je mají Polsko a Británie. Klaus se obává hlavně možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů, které mimo jiné upravovaly vyvlastnění majetku sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z bývalého Československa.

„Má podmínka, kterou jsem na podepsání lisabonské smlouvy dal, je míněna naprosto vážně. Myšlenka, že bych na ni mohl v následujících dnech zapomenout, je naprosto neopodstatněná,“ řekl při středeční návštěvě Moskvy český prezident.

Tuto aktivitu podporuje Český svaz bojovníků za svobodu z Lidic na Kladensku. Podle mluvčího organizace Pavla Horešovského postupuje Václav Klaus správným způsobem.

„Jednoznačně podporujeme jeho požadavek na mezinárodně právní ochranu České republiky před možností prolomení Dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Jsme přesvědčení, že jediný postup, kdy občané našeho státu budou mít nezpochybnitelné právní záruky, že nedojde ke znejistění majetkových vztahů a nebudou se muset bát o střechu nad hlavou, je právě státnický postoj prezidenta republiky,“ prohlásil mluvčí organizace.

Dekrety byly dokumenty, které v londýnském exilu podepisoval prezident Edvard Beneš. Jedná se o právní předpisy, jež byly náhradním řešením po dobu neexistence parlamentu v období nacistické okupace Československa. Všechny v roce 1946 zpětně schválilo Prozatímní Národní shromáždění (poválečný zákonodárný sbor).

„Nechceme se dožít toho, aby oběti nás a našich rodičů a prarodičů byly zbytečné. Proto žádáme vládu a parlament, aby prezidenta republiky podpořili,“ dodal Pavel Horešovský, jehož otec byl zastřelen nacisty při vypálení Lidic.

Poznámku autora si můžete přečíst v sobotním vydání (17. října) tištěné verze Kladenského deníku.