Lidé v Líském vždycky s vodou hospodařili, studny nestačily, a tak byli zvyklí zachytávat dešťovou vodu do sudů a kbelíků. V době, kdy nepršelo, každý litr několikrát upotřebili, než s ním nakonec spláchli záchod nebo zalili zahradu.

Dlouho byli i bez vodovodu, nyní už ve vsi z kohoutků teče voda přicházející ze slánského vodojemu. Na dešťovku ale nezapomněli, v domácnostech ani na radnici.

Vedení obce hledalo způsob, jak dlouhodobě a efektivně zadržovat dešťovou vodu. A už ho našlo. Lískému se podařilo získat několik dotací na speciální velkoobjemové nádrže. Celkové náklady jsou přes tři miliony korun.

Hospodaření s vodou ve veřejném prostoru začalo jejím zadržováním ve vesnici. „Z dob před vodovodem je v obci prakticky každá zahrada vybavena systémem na záchyt dešťovky, od kaskády sudů až po podzemní nádrže. Ze střech obecního úřadu, místního klubu i zastavěných ploch kolem však tekla voda rovnou na silnici a po ní ven z obce. Rozhodli jsme se proto vodu z obecních budov zadržet v centru obce a před úřadem jsme vybudovali zasakovací proláklinu,“ vysvětluje starosta Líského Štěpán Hon.

Proláklina, kam je svedena především voda ze střechy úřadu, je osazena trvale kvetoucí zelení a vede tudy modřínová lávka. „Každý přívalový déšť proláklinu více či méně naplní, do pár dní se pak voda vsákne,“ říká Hon.

Někdejší žumpa je zásobárnou vody na zalévání

A protože se spolu s vodovodem podařilo v Líském vybudovat kanalizaci, na níž jsou napojeny i obecní budovy, někdejší žumpa se stala nepotřebným rezervoárem. „Jímku jsme vypláchli, osadili tlakovým čerpadlem a svedli do ní vodu ze střechy obecního klubu, kterou můžeme používat pro zálivku,“ připomíná starosta.

Na kanalizaci jsou ve vesnici napojeny prakticky všechny místní domácnosti. „Byli jsme neodbytní, vysvětlovali jsme to místním obyvatelům, napojení na vodu podmiňovali napojením na kanalizaci. Výsledkem bylo, že tam, kde dříve tekly splašky, plyne nyní čistá dešťovka. A když už je čistá, proč ji pouštět do polí a nezachytit ji u nás pro pozdější potřebu,“ vrací se Hon do doby, kdy se obec rozhodla opravit dešťovou kanalizaci odvodňující území na 95 tisících metrech čtverečních. „Na jejím konci kousek nad požární nádrží bude pomocí lapače splavenin předčištěna zachycená dešťovka a svedena do štěrkové retenční nádrže osazené rákosem,“ popisuje záměr starosta.

Přírodní biotop, který má pojmout asi 140 metrů krychlových vody, bude fungovat jako obrovský filtr pro podzemní akumulační nádrže s kapacitou dalších 72 metrů krychlových. „Poté, co se kapacita retenční nádrže i akumulačních jímek naplní, bude čistá voda doplňovat přírodní koupaliště v požární nádrži, jehož současný přirozený přítok v letních měsících často nepokryje ani odpar, voda v nádrži přestává cirkulovat a kazí se. Požární nádrž využívaná jako přírodní koupaliště bude navíc v nejhlubší části osazena oběhovým čerpadlem, které bude vracet vodu do předřazeného výše položeného štěrkového biotopu, čímž bude neustále čištěna,“ vysvětluje Štěpán Hon.

Obec uspěla se třemi žádostmi o dotace

Dotace získala obec ze tří zdrojů, ze středočeských krajských fondů, z evropského Operačního programu životní prostředí a na zasakovací proláklinu z Programu rozvoje venkova prostřednictvím Místní akční skupiny Přemyslovské střední Čechy.

V Líském na pomezí Středočeského a Ústeckého kraje se věnují i obnově historických cest. Neopomíjejí ani místní legendy. Nedávno tam vybudovali například dětské hřiště s připomínkou legendy o královně Elišce Přemyslovně, která měla na útěku před svým manželem ukrýt v místní studánce Královce klíče od korunovačních klenotů.