Jakkoli šibeničním se jevil časový limit vymezený k práci (počátek realizace – polovina měsíce července, plánované ukončení – 4.9., tedy den nástupu dětí do školky), vše se zdařilo a nedošlo k žádné prodlevě!

O podrobné informace k rozsahu rekonstrukce požádal Deník starostu obce Hrdlív Radka Růžičku: „Budova byla zateplena a získala novou fasádu včetně střešního pláště. Obrovský přínos očekáváme od výměny tepelného zdroje – původní akumulační kamna se nahradila plynovým kotlem, napojeným na ústřední topení. Součástí úprav je samozřejmě i vzduchotechnika – rekuperace. Akci jsme zahájili před dvěma roky výběrem zprostředkovatele pro získání dotace a následně zpracovatele projektové dokumentace. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií - Fondem soudržnosti v rámci operačního fondu životního prostředí. Získali jsme tak dotaci ve výši 1 milion Kč. Celkové náklady činily dle investorského rozpočtu 5,462 mil. Kč. Zakázka byla vysoutěžena na 4,814 mil. Kč. Rekonstrukci financuje zřizovatel školky, tedy obec Hrdlív. 

Vzhledem k tomu, že před započetím vlastních prací bylo nutné celou budovu vyklidit a demontovat stávající akumulační kamna, měli jsme opravdu obavy, zda se vše podaří stihnout v limitu. Byl to na nás všechny veliký nápor, avšak výsledek stojí za to. Naše školka září novotou již z dálky a vnitřní chod probíhá za zcela jiných podmínek, než tomu bylo doposud.“

Slova starosty potvrdila a naprostou spokojeností zářila i ředitelka mateřské školky Renata Matějovská: „Největší obtíže nám v minulosti způsobovalo vytápění školky. Akumulační kamna se dobíjela na noční proud a v průběhu dne pak slábla jejich schopnost vyzařovat teplo. Nyní zde máme díky plynovému kotli, ústřednímu topení a rekuperaci vyrovnanou teplotu po celý den. Počáteční nastavení teploty na 24°C jsme dokonce mohli snížit na 21°- 22°C – bylo zde zbytečně přetopeno, což je i v rozporu s naším záměrem vést děti ke zdravému stylu života. Navíc i často větráme, děti by neměly přebývat ve vydýchaném prostředí. Změna způsobu vytápění společně s tepelnou izolací fasády a podlah již zkrátka nese své ovoce. Zářivý a pestrý vzhled budovy nás posléze vedl k označení naší školky jako „Veselá školka“.

Stejně jako náš zřizovatel – obec Hrdlív – jsme s nervozitou očekávali, zda se stihne plánovaný termín dodržet. Otevřít třídu se nám nakonec skutečně podařilo bez žádných omezení, pouze ještě probíhaly stavební úpravy na balkóně a vně budovy, což dočasně znemožňovalo používat zahradu, ale s tím jsme počítali a upravili jsme venkovní aktivity dětí – chodili jsme s nimi na obecní hřiště, na procházky do lesa a po okolí. Letošní stavební úpravy navázaly na rekonstrukci sociálního zařízení, která se uskutečnila v loňském roce. Již podle fotografií lze vidět obrovský rozdíl v úrovni zařízení původního a nového. Neoddiskutovatelným důkazem úspěšného provedení úprav koupelny a WC byla i kolaudace za účasti kontrolních orgánů, které neměly k výsledku nižádných připomínek.

Jsme vděčni i za určité práce navíc, se kterými se původně nepočítalo, jde např. o odstranění starého umakartového obložení stěn, jež se nahradilo novou výmalbou. Do akce přestavby výborně zapadly i rozvody wi-fi a instalace nové interaktivní tabule, financované z účasti na projektu Šablony, jejž vypsala Evropská unie coby Operační program pro Výzkum, vývoj a vzdělávání, takže se veškeré rozvody schovaly pod nové štuky.“

O svých pocitech při vstupu do zrekonstruované školky se rozhovořili i malý Tadeášek a Maruška: „Školka je hezká, barevná. Máme to pěkně vymalováno a je tu nové topení.“

Renata Matějovská hovořila dále s velikým zaujetím o plánech školky do dalších let a především nešetřila slovy díků na adresu všech, díky nimž ona a její kolektiv mohou pracovat ve zcela jiných podmínkách než v minulosti: „Naše poděkování patří zřizovateli školky, obci Hrdlív, který se coby investor pustil se do tak rozsáhlé rekonstrukce. Dále údržbářské partě TIBIS, pracující pod obecním úřadem, ti nám velmi pomohli se stěhováním. Samozřejmě zaměstnancům naší školky, protože zvládnout finální úklid 14 dnů před otevřením školky bylo vyčerpávající. Také rodičům, kteří pochopili dočasné omezení užívání zahrady. A vůbec všem, kdo nám jakkoli pomohli a drželi nám palce.“

A že jsou děti v hrdlívské školce spokojené, dokázal malý Toník, kterého si přišla maminka vyzvednout, a on se sveřepě držel svého odstrkovadla a zoufale pokřikoval: „Já ještě nechci domů! Ještě ne!“

JITKA SLAVÍKOVÁ